close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi


Pozor! Po 16. 8. 2020 bude tento blog pokračovať na: http://vaznost-doby.bloger.cz/

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kassandra 9

31. července 2020 v 18:27 |  Príbehy
Starostlivě pozoroval Priamos svou dceru, která mu byla tak velkou oporou. Pro něj měla světlou korunu na hlavě a byla mu darem ze světlých výšin. Nechápal, proč ji lidé tak mučí. Podle jeho názoru neřekla přece a neučinila nic nesmyslného. Což příliš sestárnul, aby to chápal? Nikdy nebyla mezi jinými, vždy jen u své práce a stále mlčenlivá. Avšak klidné světlo se stále silněji rozšiřovalo kolem Kassandry.


Řekům vzešel nový den. Neúnavně pracovali. Nikdo nevěděl, co dělají. Za noci však kolem Troje všechno náhle ztichlo. Žádný útok ani štěkot psů a řehtání koní. Toto ticho bylo až nepříjemné. Přece však oblažovalo, protože předcházející týdny byly velmi těžké pro Troju. Hlad přece přišel, všechna zvířata byla poražena pro nedostatek vody. I chleba bylo málo, protože dvě z velkých sýpek se staly kořistí plamenů. Děti a staří se plížili jako strašidla. Mužům a jinochům musela být dána přednost a dostalo se jim větší dávky potravin. Avšak i oni byli hubení a unavení. Špína a nemoce se šířily čím dál tím více. Lékaři nemohli zdolat svou práci a ohně , které pochovávaly mrtvé, hořely ve dne v noci. Nad Trojí se roztáhla černá křídla smrti.

Mladým hrdinům hořela půda pod nohama. Chtěli se odvážit výpadu, ale Priamos to přísně zakázal. Ještě nikdy ho neviděli tak hněvivého. V co ještě doufal. Chtěl jev šechny odsouditi na smrt hladem? Mají nečinně vyčkávat, až přijde konec? Rozpoutal se mezi nimi spor.

Nastalo však něco jiného, než všichni mysleli. Když se rozjasnilo, věžníkův roh jásavě zazněl. Co to bylo za zvuk? Všem pronikal až do morku. Byl to poplach nebo radost? Znovu hřměla trubka a čím dál tím hlasitěji jásala nad městem. Má nadejít útok? Kde však je odpověď protivníků na tento vyzývavý tón? Všechno se vrhlo na střechy a zdi a mezi prvními byla Kassandra.

Moře bylo tiché a prázdné,hladké jako zrcadlo. Nebylo na něm ani jediné lodi. Kde byly lodě Řeků a jejich ležení? Sem tam ležely ještě nástroje. Útočné berany, kameny, vrhací stroje, ale zdály se být neupotřebitelné. A co to stálo dole na pobřeží? Snad nějaké obrovské zvíře? Ztrnulá, čtyřnohá a hrubá podoba řeckého koně tu stála. Všichni ostatní však jásali radostí.

Brány města se rozletěly a lid proudil ven na sluneční světlo. Svoboda, po desetiletém útisku války, jaký to dar bohů. Ani se neznali štěstím. Jásali, tančili jako děti a objímali se. Jen několik rozvážných, mezi nimi Hektor a Priamos potřásali hlavami, lid však užíval radostí plnými doušky. Vydali se na pobřeží a spokojeně procházeli opuštěná ležení, v nichž našli hojnost chleba a vína.

Radostně a vděčně žili jen této chvíli. Náhle vzneslo se z davu volání! "Odneseme koně do pevnosti." Napletli věnců, přistavili žebříky k vysokému koni a ozdobili ho jako obětní zvíře. Vtom zaznělo z věže výstražné volání:

"Běda, běda vám, běda tobě Troji. Varuji vás, nenechte se pokoušet, spalte jej na prach a popel."

Zprvu všechno utichlo. Pak zaznělo mručení, roztrpčení, hněv a výsměšný ječivý posměch. Pak bylo opět ticho.

Postavili zvíře na válce, po nichž jím mohli pohybovat, ale znovu znělo výstražné volání:

"Běda ti, Troji. Varuji, spalte jej."

A Priamos nařídil, že jej zatím mají nechat stát. Reptající proklínali Kassandru a vraceli se do města.

Celý den se vlnila Troja jásotem a křikem radostného vzrušení na ulicích. Sotva možno si představiti ostřejšího rozdílu mezi včerejškem a dneškem. Lid se valil ulicemi ozdoben květinami, mával barevnými šátky, poskakoval a tančil podle zvuku píšťal.

Na velkém prostranství před chrámem byl zapálen oheň. Byl udržován až do večera házením plodin a květů. Chrám zvučel děkovnými zpěvy. Bíle odění kněží se modlili a vykuřujíce libé vůně, chodili kolem chrámu, před domy svítily hořící nádoby pestrými světly. Do vzduchu vzlétaly hořící ptáci a z oken padaly květiny.

Jásot neměl konce. Pak nadešla noc. Poslední pruh rudého slunce ještě žhnul na západě na okraji moře a již počaly zářit hvězdy. Nad Trojí doutnal třpyt slavnostních ohňů.

Pak vytáhli obyvatelé ven velikou bránu, nedbajíce slov Kassandřiných ani rozkazu Priamova.

Řecké kolony a silné obléhající berany ještě stály s temnou pohrůžkou u hradeb jako drsná upomínka na minulé dny hrůzy. V pestré záplavě světel slavnostních ohňů se nepříjemně leskly. Rozbité a rozryté cesty mluvily zřetelně o předcházejících letech války. Země byla na dlouhý čas zpustošena a krev padlých prosákla půdu. Kol kolem se míhali stinné postavy. Byly to k zemi připoutaní padlí, kteří čekali na osvobození. Vzrušeně hučeli a hádali se, mají-li se přidat k Trojanům.

Z brány se valil průvod vojáků, měšťanů a sedláků. Dlouhé řady se k nim připojovaly a radostně kolem nich tančili. Někteří ale varovně hrozili a snažili se dav zastavit.

Tak došel lid na pobřeží, kde jej očekával vyzdobený kůň. S jásotem tančili kolem něj v divoké radosti.

Pak se průvod pohnul, vzal do svého středu obrovité zvíře a zvolna, hlemýždím krokem se vracel k městu.

Hlasité, varovné výkřiky zněly chodbami nad střechy, dvory a zdi. Rychlými kroky, s vlajícím šatem přecházela Kassandra sem a tam, neklidně bez ustání, naplněna sžírajícím ohněm strašného vědění, zalitá slzami, s planoucíma, široce rozevřenýma očima a pozdviženýma rukama bloudila síněmi a háji, zahradami a ulicemi, nedbajíc lidí, kteří se jí plaše vyhýbali nebo vysmívali.

Opodál následoval ji věrný věžník a po jejím boku běžel velký, světlehnědý pes. Hlasem, který otřásal zdmi, stále volala své: "Běda nad Troji!"

Kameny se zachvěly, ale lidé ji nedbali. U brány zatlačila zevlující dav zpět a stála tu před ním v bílém hávu, se vztyčenýma rukama. Zde čekala, hořící úsilím svého přesvědčení. Samotná chtěla vzdorovat celému národu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama