close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi


Pozor! Po 16. 8. 2020 bude tento blog pokračovať na: http://vaznost-doby.bloger.cz/

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kassandra 8

23. července 2020 v 15:44 |  Príbehy
Tak začínal tragický osud Troje. Bitva za bitvou, boje ohněm a mečem a strašnými vrhacími stroji se střídal. Trojané se bili divoce jako lvi, plni ušlechtilé odvahy. Řekové však byli šlechetní a též rytířští odpůrci.


Bylo to ušlechtilé měření sil, v prvých letech proniknuté duchem a bystrostí. Vyteklo mnoho krve, mnoho matek oplakávalo své syny a mnoho žen své muže. Mnoho lidí bylo ztraceno a vážnost doby se zakousla do duší lidí.

Rozhořčení rostlo a nenávist se stupňovala. Erinie projížděly krajinami a biče s pochodněmi štvaly k vzteku. Vařící temnoty, rozplameněné bohyněmi pomsty se rozlily po zemi. Ošklivost se zmocňovala Kassandry.

Stále znovu odráželi Trojané lodi a stále hojnější byly útoky. Do trojských zdí bylo přinešeno mnoho těžce raněných hrdinů. Kassandra je ošetřovala za pomoci moudrých, hrdinných lékařů a přičinlivých žen. Její slovo a její ruce uzdravovaly. Každý, kolem něhož přešla, se cítil posílen. Okruh její osobnosti se stále více rozšiřoval. Její duchovní vliv přitahoval stále větší kruhy. Ti nejlepší a nejčistší chtěli ji pomáhat a sloužit, byly šťastni, že smí dlít v její blízkostil. Vyzařoval z ní mír.

Nebyla již více přístupná slovům Hekuby. Šla svou cestou, vyššími zákony vytčenou.

Nad vodami letěla bitevní vřava. Rykot, výkřiky, troubení rohů a svištivý hvizd praků se rozléhal. Hřmotně narážely přídi do praskajících prken lodí a výpary vroucího moře mísily se s černými chuchvalci kouře z hořících a zuhelnatělých trámů. Rozedrané plachty, prosáklé horkým olejem pluly hoříce po vlnách.

Rudá světla ozařovala strašlivé obrazy hrůz. Hustý, černý kouř hořících lodí valil se daleko široko a znemožňoval jakýkoliv rozhled. Troja tonula v těžkých starostech, co se venku děje. Řekové dostali mocné posily. O tom se vědělo, ale boj trval již několik dní a dosud nepřišli žádné zprávy na pevninu. Obyvatelstva se zmocnil neklid.

Již se vzdávali naděje, že nepřátelé odtáhnou. Větší blízkost nepřátelských lodí je velmi tížila. S hrůzou pozorovali, že naproti všem ztrátám jsou nepřátelé stále silnější. Bohatý Agamemnon přivedlnovou posilu a převzal vedení války. V nestřežených chvílích lomila Kassandra rukama. Němě a smutně plížila se sem a tam, plna neklidu a starostí o své blízké, o město, o národ. Kdo měl bdít, kdo je měl varovat? Byli přece všichni slepí a hluší, naplněni sebectvím a vášní.

A strach vzbudil v lidech zlé pudy. Uzavřeli se před spojením s čistými pomocníky. Nad Trojí a nad Řeckem ležely ošklivé tvrdošíjné temnoty, z nichž se rodily stále nové ošklivé postavy.

Hněvivě stála Pallas Athena nad zeměmi. Před tváří držela štít se strašlivou hlavou medusy, která se neúprosně šklebila na lidi. Surovost a divokost se vystupňovaly v masách a daleko předstihovaly dnešní představy. Zvláště ženy hluboko klesly. Divoký válečný život a odloučení od manželů vytvořily v Helenských městech strašlivý stav.

Ženy klesaly stále hlouběji. Kult bohů se stal modloslužbou a polobozi byli vyzdviženi za ochránce orgistických slavností. Řecko se stalo hromadou ošklivostí.

Láska věčného Otce zahalila Kassandřino vidění, aby předčasně nezahynula bolestí nad úpadkem lidského pokolení. Jak rychle však, když se náhle odmlčela a více nezasahovala do jednání lidí, jak rychle ztratili všechno, co jim darovala. Jak rychle zapomněli na všechno, čemu je učila, jak brzy zašla úcta i láska, kterou ji krátce před tím prokazovali. Odjakživa osamělá stala se nyní také opovrhovanou. V bolestných nocech, kdy ležela v tmách a toužila po světlém domově, vytryskly z jejího srdce prosby: "Ó věčný, jediný, co jsem učinila, proč mne biješ? Odejmi tento hořký kalich ode mne - ale ne má vůle, Tvá vůle se staň."

V tom hukot zdí, dům se otřásal, jas zaplavil komnatu a v něm zazářil kříž. Nějaký hlas pravil:

"Slyš, Maria, já jsem , který tě volám, vytrvej. Tvá je říše a láska, jsi nositelkou lásky. Já a otec jedno jsme a ty jsi částí mne, vezmi svůj kříž na sebe a následuj mne." Ze světla vzhlížela tvář andělsky bílé čistoty.

Jako Bůh dokonalé krásy, velké přísnosti a královké dobrotivosti. Oko bylo prožhaveno světlem života.

Nyní věděla Kassandra, proč jí bylo vidění vzato. Bylo to z lásky a pro její zdokonalení.

Ve svých sepjatých rukou držela malý, bíle zářící kámen. Musel ho přinést duch Boží. Nosila ho od té chvíle v bílém plášti na svém srdci.

To byla příprava Kassandry pro nejtěžší část jejího pozemského života. V Božím soudu se snesla nad Troju léta plná hrůzy.

Těžká byla porážka na moři. Více než polovina lodí shořela a s nimi se potopila největší část nejlepších bojovníků. Ti, kteří byli zachráněni, byli těžce raněni a podléhali svým popáleninám. Naštěstí mohl se Hektor s vybranými bojovníky a s mnoha loďmi ještě včas zachrániti na pevnině. Vrátili se zpět zlostní a zamračení, znaveni tolika boji a špinaví krví a sazemi.

V hradě nastalo mnoho práce a neklidný život. Nepřátelé se nezastavili. Bojovali dál a vynutili si přistání a předání loďstva. Vřava bitev však neustávala. Kolem pobřeží Troje svíral se obrovský oblouk řeckých lodí.

Po krátkém boji vylodili Sparťané svá vojska. Pěchota i jezdci rozbili svá ležení na pobřeží a postavili své stany. Červeně svítil mezi nimi dobře střežený stan králův.

Úžasem strnulí dívali se Trojané se svých zdí na množství nepřátel. Nepředstavovali si útok Agamemnonův tak mohutně. Statečně, tvrdošíjně hájili každou stopu půdy své vlasti. Tekly proudy krve. Paris bojoval jako mladý lev. Kde se objevil, ukazovaly se celé mraky Řeků. Příliš rádi by se ho byly zmocnili. Jemu platil jejich největší hněv a Hektorovi, který nespouštěl bratra s očí. Měl v Odysseovi nejprudšího nepřítele.

Brzy se ležení stáhlo polokruhem na pobřeží Troje a den za dnem se posunovalo blíž k městu. To vyžadovalo vypjetí všech sil Troje, aby mohli vzdorovat útoku takové přesily, zvláště však, aby neztratili spojení se zázemím. To vyžadovalo zvlášť moudré obrany.

Tak míjely měsíce a roky. Mnozí odešli do říše stínů. Každého dne vzplály hranice. Nová mládež dorůstala, na níž bylo již vidět řadu let, které míjely bez konce, věčně stejné v přízni i nepřízni kolísavého válečného osudu, který si všechny zotročil. V řadách Řeků vypukla již nemoc, kterou připisovali otráveným studním.

První příznaky morové smrti, supové kroužili již s křikem nad bojištěm. Brány byly pevně zavřeny. Město vzdorovalo svými pevnými zdmi a věžemi. Všude čněly zbraně a řinčelo železo. Hluboko ve sklepích byly na hromadách narovnány poklady říše a obrovské zásoby vzácných vín utěšovaly před strachem z porážky.

S rozvahou a silou řídil Priamos vojsko i národ a všichni mu prokazovali lásku a poslušnost. Věrně a vděčně vzhlíželi všichni ku svému stárnoucímu panovníkovi.

Hekuba se velmi změnila: tajná vina hryzala na její duši. Nepokoj a hrozný strach před Erinejemi ji mučil každou hodinu. Přitom trpěla výbuchy zlosti a prudkého rozčílení, jichž se všichni obávali. Jen málo zůstalo z kdysi tak jasné a rozvážné ženy. Kassandra tím již netrpěla, pro ni byla matka nemocnou, ano i mrtvou.

Konečně se museli obležení stáhnout úplně do zdí města. Nyní byli odříznuti od ostatní země, která byla v dalekém obvodu nevlídná a pustá. Všechno, co tam ještě žilo, prchalo se strachem do města.

Řekové se oddávali naději, že Trojané nevydrží dlouho s potravou. Nepočítali však s Priamovou moudrou předvídavostí a pořádkem. Všemi způsoby tísnili město a lákali jeho strážce, aby se odvážili výpadu. Avšak Trojané byli zrovna tak chytří jako odvážní a nedali se lehce přelstít. I oni způsobili Řekům mnoho potíží.

Tvrdé útoky narážely na zdi, které se pod nimi strašlivě chvěli. Celé město se otřásalo pod údery útočných zbraní, které jako obrovské věže a berany bily do zdí. Vysoké metače vrhaly velké kameny a stroje vysílaly dvacet i více oštěpů najednou na ozbrojené zdi. Mnohý vrhací stroj hřmotně drtil zdi a působil těžké škody, nemohl však otřásti silnou obranou Troje. Řekové si nemysleli, že to bude tak těžké. Mimoto věděli, že Helena je ve zdech Troje a nechtěli město docela rozbořit. Menelaos je stále před tím zdržoval. Vůdcové ve špatné náladě se v noci radívali ve stanu Agamemnonově.

Již dávno byly studny rozbořeny a vody odvedeny jinam a přece se nezdálo, že by v Troji lidé anebo zvířata trpěla žízní. Měli nejaký tajný pramen?

Zásoby potravin se zmenšily, ale byly moudře a šetrně rozdělovány. Priamos udržoval přísnou kázeň.

Kdo se nepodrobil, byl zabit. Vyvstali také štváči mezi liden, ale lid sám je velmi rychle umlčel. V nebezpečí rozšířilo se mezi dobrými lidmi více lásky, než by se jinak stalo ve šťastnější době. Kassandra mnoho pracovala pro nemocné a řídila jejich ošetřování. Nechodila mezi lidmi, protože se jí plaše vyhýbali a to jí bolelo. Kněží rozšířili pověst, že se zbláznila. A protože většina lidí kněžím věřila, úzkostlivě se jí stranili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama