close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi


Pozor! Po 16. 8. 2020 bude tento blog pokračovať na: http://vaznost-doby.bloger.cz/

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nahome 6

22. března 2020 v 8:51 |  Príbehy
Zvolna ustávaly proudy stálých dešťů a náhle vznikajících bouří. Zprvu nepozorovatelně, později však stále rychleji klesaly vody. Ra­dostně a vděčně hořely posvátné ohně na březích řeky. K nebi zněly zpěvy, chvály svatému otci Nilu, jenž obdařil zemi svým výživným bahnem.


Nasládlý, prudký zápach z ryb se udržoval nad zahradami. Zvedl se čerstvý severní vítr a hnal před sebou všechny výpary. Z proudů zase vystoupily bahnem obalené kmeny stromů a keře těžce zdvihaly své ohnuté větve. Řídké spršky je časem omyly z tíhy bahna. Na ostrově se lidé i zvířata těšili z větší svobody pohybu.

Aloe se svým dítětem trávila dny v krásných tichých zahradách. Po jejím boku byla Nanna jako věrná průvodkyně a přítelkyně.

Nahome viditelně vyrůstala. V jejích očích zářil ještě odlesk vě­dění, o kterém dětská ústa nemohou nikdy vyprávět. S možností mluvit blednou vzpomínky na původ ducha. Její zářivé oči si podržely sice tajuplný lesk, ale s překvapující rychlostí přijímaly výraz zralosti.

Malé tělíčko, které nebylo podle tehdejších zvyků zamotáváno ja­ko mumie, nýbrž odíváno lehkými jemnými látkami volně a teple, blaže­ně oddychovalo. Velmi něžné, ale zdravé údy dítěte byly v trvalém po­hybu. Mnohdy se zdálo, že jeho zářivé zlaté oči pozorují něco zcela zvláštního, zázračného.

Je možné, že Nahome tehdy ještě viděla světlé bytosti, které hned po jejím narození naplnily dům i zahradu a stále dlely kolem ní a její matky. Byli to přátelé, které jim láska Páně poslala na šedi­vou zemi.

Den za dnem, jeden jako druhý, plynuly v klidu a kráse. Mladá matka měla smysl a myšlenky jen pro dítě a nemohla se na ně dosyta vynadívat.

Tak jako před tím sloužila vývoji těla, tak se nyní věnovala by­tí tohoto lidského dítěte. První část jejího úkolu byla splněná, teď se mohla zvýšenou měrou zase věnovat duchovním zájmům.

Amon-Asro s ní ještě nemluvil o svých pozorováních. Věděl, že by to mohlo být předčasné. Jen ať se těší z mateřského štěstí. Její od­povědnost jí chtěl ukázat teprve tehdy, až to bude nutné. A přece vě­řil, že půjde nejjistěji, když ji ponechá neovlivněnou. Bylo mu jas­né, že Nahome na sebe vzala veliký úkol, který si sama zvolila.

V jeho hvězdných znameních mu byla oznámena návštěva ducha žijí­cího ještě v pozemském těle. Amon-Asro vyčkával, co nyní přijde. Tu se mu ve třpytném kruhu světla objevil obraz muže, který se jmenoval Is-ma-el.

Zralá duše kněze prožívala zázrak za zázrakem.


Kolem slunného štěstí na ostrově se však již plížilo předivo temnot. Mág Jech-tu přišel k nejvyššímu knězi, aby s ním promluvil.

Následkem chladného klidu Amon-Asrova upadl do dlouhých úvodů, které vůbec neodpovídaly jeho obvyklému chování.

Uváženě čekal Amon-Asro a ponechával knězi čas k prvé otázce. Věděl přece, jak je těžká.

Z rysů pokrytce při tom stále více mizela skepticky povýšená mírnost. Stále klidněji, chladněji a zdvořileji zodpovídal Amon-Asro jeho otázky. Když Jech-tu byl již rozhodnut dnes více nemluvit, řekl Amon-Asro :

"Ale teď k věci, Jech-tu! Naše zábava trvá dosti dlouho. Chtěl jsi se mne zeptat na něco jiného než na počasí a pořádek."

Opět rozpačitá přestávka, pak jako chrapot vyšlo z hrdla :

"Když tedy dovolíte, vznešený knězi Isis, tedy se ptám: Od kdy je chrám Isis domem pro děti? Je vhodné zdržovat hosta ještě déle?"

"Čekal jsem tuto otázku, nevím však, v čem má původ tato tvoje starost. Dosud vždycky jsem zachovával právo Isis a stále ochraňuji chrám i dům podle povinností nejvyššího kněze. Víš velmi dobře, že se v tomto jednání chyby nenajdou! Není ti také neznámo, kdo kněžna jest a že farao ji svěřil mému dozoru."

"Ano, ovšem že ano, myslím však, že to snad bylo jinak míněno!"

"Jak to bylo míněno, to je vyhrazeno porozumění toho, komu se dostalo příkazu. Od kdy chtějí mojí kněží mudrovat o mých rozhodnu­tích? Síně Isis jsou útočištěm i ochranou čistoty a nevinnosti podle zákona, proto zde smí čistota a nevinnost přebývat. Avšak faleš a plíživý jed nemůže být v těchto zdech. Již z toho vidíš, že kněžna je pod ochranou Isis, jinak by zde nebyla."

"Proč tedy odřekla bohyně mysterie v její přítomnosti?" číhavě se zeptal mág.

Vztyčen a klidný stál před ním nejvyšší kněz. Převyšoval ho o celou hlavu a měřil ho pevným pronikavým pohledem.

"Tvé výklady o této věci již kolují mezi vámi. Proč se tedy ješ­tě ptáš? Já ti však říkám : To, co myslíte, je falešné. Ne mysterie jsou znesvěcené a znečistěné. Sama Čistota zbavila nečisté prostředky sil. To je vysvětlení záhady!"
Jech-tu se mlčky se sevřenými rty uklonil. Shromažďovaly se v něm zlé myšlenky.

"Jestli však věříš, Jech-tu," pokračoval Amon-Asro, že si musíš hrát na soudce mravů a že se budeš zastávat magie proti čistému uctívání Boha v této slavnosti, jen se do toho dej. Přijímám tento boj!"

Ponechal kněze v jeho temných myšlenkách a poodešel k oknu.

Po několika měsících povolal farao kněžnu zpět do jejího paláce. Zdvořilý dopis oznamoval brzký návrat vojska, které vítězně odrazilo vpád nepřátel.

Aloe byla zaplavena vroucí radostí. Její manžel byl jedním z vo­jevůdců, tedy ho brzy spatří! Přece se však hlásily starostlivé myš­lenky : Musí teď opustit posvátný ostrov. Měla přinést své milované dítě do okolí faraonova sídla a vydávat je tak nebezpečí tajemných dýk a jedů? Má je zavést do těchto prostor, do těch přepychových zah­rad a síní, které jí byly vždy nepříjemné, tížily a vyvolávaly v ní hrůzu?

Neznala pravou příčinu své úzkosti, avšak nyní pod vedením Amon-Asrovým se jí dostalo hlubokých poznatků. Byla poučena o souvis­losti všech událostí v této říši. Nechť se tak stane, ať víry života táhnou ji a její dítě do předepsaného osudu... chtěly na tom zrát. Teď věděla, že to musí vést k vysokému cíli.

Těžko jí bylo odloučit se od tichého ostrova a milých přátel. S váhajícím srdcem vyčkávala hodinu rozmluvy s nejvyšším knězem.

On jí to však ulehčil.

"Hledám tě kněžno, hvězdy mi věští brzkou změnu pro tebe i dítě. Neboj se! Záření jsou příznivá a ty poznáš, že i tam vás bude obklo­povat ochrana vznešeného ducha.

Nezapomeň však, žes nyní vstoupila do jiného kruhu. Tam, kde přebývá Nahome, je i pro tebe život a mír na věky věkův. Tak je to uvedeno v zákonech přemoudrých, neporušitelných čísel a hvězd. Nikdy je člověk nezkřiví, i kdyby se jakkoliv kroutil a obracel.

Drž se toho, co máš a nedej se zmásti zlobou světa. Kdo získal u bran Isis sílu věrnosti, kdo v sobě chová čistotu a lásku, ten nemůže zajít."

"Kdy však uhodí hodina našeho rozloučení, Amon-Asro?"

"Tři dny před tím, než měsíc dostoupí své plnosti."

"Staň se, jak pravíš,"- v očích Aloe se zaleskly slzy - "ale budeme vás moci někdy navštívit?"

"Chrám i dům Isis jsou určeny k tomu, aby byly domovem Nahome. Pečuj o to, aby její mladý, probouzející se duch nezapomněl na tyto blažené zahrady, dokud nenajde pravý domov. Budeš mít radost z tohoto dítěte, jehož sršící život tě strhne sebou. Dbej, abys nikdy, ani v nejhorším utrpení nepřekážela její radosti, neboť radost je jejím životním dechem na této temné zemi.

V radosti a činnosti se bude rozvíjet. Ovládne všechno, co jí život přinese v klíně budoucnosti!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama