close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi


Pozor! Po 16. 8. 2020 bude tento blog pokračovať na: http://vaznost-doby.bloger.cz/

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nahome 3

1. března 2020 v 8:42 |  Príbehy
S vnitřním pohnutím zde stála Nanna, téměř nehybná. Nedala však znát nic přesto, že i ona zpozorovala nebeské znamení. Aloe nyní hromadila prožití za prožitím v rychlém střídání a silném stupňování. Duchovně i tělesně poznávala věci, které se k ní dříve nikdy nepřibližovaly.


Jako by dobrá, cílevědomá ruka uchopila kormidlo loďky jejího ži­vota a vedla ji neznámou zemí s takovou silou a spěchem, jenž jí byl naprosto cizí.

Den ode dne se cítila zdravější, byla radostnější, volnější, jistější a jasnější ...teprve teď se stávala člověkem. Její práce se dařily. Co vzala do ruky, všechno mělo úspěch.

Učila se také hrát na strunový nástroj a zaměstnávala se umělec­kým vyšíváním. Všechno se dařilo rychle, jistě a bez námahy. Často vděčně sepjala ruce, ale nenacházela slov. Před jejím vnitřním zrakem pak stálo světlé znamení kříže na pozlaceném večerním nebi. Nemohla na ně zapomenout.

Kněží Isis chystali slavnost. Byla to jedna ze slavností, ke které měli přístup pouze zasvěcení.

Dny před slavností byly vyplněné rušnými přípravami, avšak čtyřiadvacet hodin před dnem slavnosti muselo všechno odpočívat.

Amon - Asro vyhledal Aloe. Stál s ní ve sloupové síni před jejím pokojem a shlížel dolů do zahrad, v nichž zlatožluté listy zvolna a tiše se snášely k zemi.

"Toto je doba zrání, Aloe! Nádherné plody dozrávají k slavnosti Isis. Kéž by i tvé ti přinesly štěstí!"

Aloe přikývla:

"Cítím, že jinak ani nemůže být, jako by to záviselo jen na mně, mělo-li by to být jiné."

"Ve dnech mateřství jsi otevřela svou duši a já vím, že se ti dostane velké radosti. Mohu ti přát jen štěstí a požehnání. Ale máš pravdu, že mnoho záleží na tobě. Nikdy se bohové nesklánějí k člově­ku, aniž by od něho mnoho nepožadovali."

"Řekni mi, Amon - Asro, znáš ty podivuhodné bytosti, které v no­ci sestupují s nebes dolů na zemi?

Znáš dárkyni slunce v okřídlené přilbě, z níž vystupují rohy, znáš světlem proniknutá těla kolem ní? Znáš tu, která přede zlaté nitky a onu, která rozdává sílu a plodnost, lásku, věrnost a čistotu a pomáhá ženám?

Ona je ještě zářivější a čistší, neboť ona se nespojila s hmotou jako Isis se sluncem. Stojí v oné říši, v níž se všechno zdá být te­prve pojmem.

Poznávám stupeň za stupněm a vždy jsou to ženy z těchto sfér. Vaše kněžky jsou krásné a čisté ve službě, avšak ve srovnání s těmito bytostmi jsou pouhými stíny.

Zjevují se přede mnou tak jasně a zřetelně, že se domnívám, že vy všichni je musíte vidět. Jsou krásné a dobrotivé, přicházejí vždy v dobách vašich slavností?"

"Aloe, myslím, že se k této zemi soucitně sklánějí nové pomoci, neboť jsem nic takového neprožil.

Myslím, Aloe, že máš moudřejší vůdce než jsem já, starý kněz. Naslouchej jim. Já ti mohu dávat neúplné vědění. Vždyť člověk může zvládnout zlomkové dílo. Když pak takto získané sestavuješ, zůstává mnoho mezer, jež nedovedeš vyplnit.

Nauč se trpělivosti a mlčení. Užívej a využij okamžiku, pak se ti samo sebou dostane všeho. Tak chápej smysl zrání přírody, plně ho prožívej a mnoho se z toho naučíš. Přeješ-li si navštívit slavnost Isis, je ti to dovoleno. Mohu tě přece počítat k zasvěceným."

Aloe děkovala knězi. Věděla, že je to nejvyšší, čeho se podle názorů věřících služebníků Isis může člověku dostat. Všichni se rado­vali s ní.

Na bílých stupních před podstavcem,na němž se vznášel zlatý ob­raz matky Isis, bylo plno květin. Květiny vybrané krásy, tvarů a ba­rev, svítící síly a vůně, jaké mohly růst jen v požehnaných zahradách péčí zasvěcených služebníků. Svěží a přece sladká vůně vanula z oranžových i liliových květů spolu s drsným dechem karafiátů, jenž opět vystřídal něžnou vůni lípy, která se mísila s vůní vykuřovadla z opalizujících mís. Tyto mísy stály na zlatých sloupech kolem obrazu Isis, jenž byl dnes bohatě vyzdoben chrámovými klenoty a pohádkovými látkami. Celek se leskl jako skvost. Ale tím nejkrásnějším a nejčist­ším byly přece jen květiny, jak se Aloe zdálo.

Tu vstoupil přední branou do chrámu přední služebník a za ním pestře odění trubači. Jejich pozouny byly okrášlené širokými, zlatými pentlemi, z nichž svítilo pestré vyšívání různých hieroglyfů. Pomalým tempem kráčeli trubači středem chrámu. Pak se rozdělili na dvě řady, jedna zahnula napravo, druhá nalevo a tak vystoupili do výše skrytého chóru.

Po trubačích následovali pěvci s malými zlatými harfami, bíle odění. Byli to vážní mužové s bílými páskami kolem čela. Nosili dlou­hé vlasy i vousy. I oni vystoupili vzhůru. Znovu se rozezvučely fan­fáry. Vstoupily bíle oděné ženy, které obstarávaly pozemskou službu. V určitém pořádku se rozestavěly po obou stranách oltáře s kyticemi květin v rukou.

Ze strany vešla Aloe v průvodu několika starších, celá bíle odě­ná a hluboce zahalená.

Nanna jí stála po boku přesto, že měla úřad kněžky.

Amon-Asro ji cele přidělil Aloe pro tuto dobu. Zaujaly místo ve středu před sochou Isis.

K této slavnosti měli přístup jen kněží a kněžky.

Všechny brány byly uzavřeny. Ticho spočívalo nad celou budovou chrámu a začínalo se chvět jako tón. Toto posvátné, vyčkávající ticho náleželo k přípravě pro slavnostní hodinu.

Kolem Isis se počaly vznášet světlé kruhy. Z výše stropu sletěl chvějící se sluneční paprsek , který oznamoval, že slunce právě dos­toupilo svého vrcholu. Částečky světla jiskřily a snášely se stále níže, až se dotkly okřídlené přilby matky Isis s korunou symbolů.

S hukotem se rozlétla hudba, zprvu šumným rytmem plodnosti dob­rotivé matky. Do něho zvolna vpadly dobře cvičené hlasy a znějící struny. Teprve pak vyrazil jásot vděčnosti hřmícími tóny ze zlatých pozounů a rozechvěl veškerý prostor. Byl to hymnus zářící síly slunci!

Za jeho břeskných letících tónů vkročili do chrámu kněží. Přicházeli z nejvnitřnější chrámové místnosti, která jinak nebyla přístupná žádnému smrtelníku. U malých bran nehnutě stáli zlatě odění hoši jako sochy.

Pak se otevřely střední dveře, vyšel Amon-Asro a za ním šest vyšších kněží a kněžek Isis. Všichni byli oděni v bílé hávy a nesli věnce lotosových květů.

Ženy byly pod závoji. Dvěma řadami kráčely zvolna krok za krokem s pozvednutou hlavou a vztyčenýma rukama podle taktu. Stáčely se v polokruhu, aby u nohou Isis přijaly zářící mísy, z nichž v jemných obláčcích doutnaly byliny k vykuřování. Svítící mísy v jejich rukou vyhlížely jako třpytivé zvonky květin.

Potkaly se uprostřed před oltářem a kráčely spolu vpřed. Barvy svítících misek a doutnajících bylin nabývaly pohybem vzduchu na les­ku a světelné síle. Ve stoupajícím dýmu se chvějivě proplétaly pestré proudy a poskytovaly nevšední obraz ve světle vysoko stojícího slun­ce. Na hlavě matky Isis zářil veliký diamant z pokladů starého krá­lovského rodu. Jeho mocné záření se tisíceronásobně lámalo ve světle slunce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama