Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Život Abdruschinov na zemi - Dávám vám nejvyšší přikázání

24. listopadu 2019 v 8:16 |  Príbehy
Veliká byla radost kmene Is-ra, když se kníže vrátil opět do starého města. Ještě nikdy nebyli lidé naplněni takovým jásotem a nikdy tolik netoužili po návratu svého knížete.


Když přišli pak poslové z paláce a oznamovali velikou slavnost v chrámě, neznala jejich radost mezí. Po dlouhé hodiny šli v průvodu kolem paláce svého knížete a vzdávali mu tímto způsobem hold.

Šťasten byl také Abdrushin, když pozoroval velikou radost obyvatelstva a sám opět volně dýchal v klidu velikého paláce. Po dlouhé jízdě bylo mu skutečně, jakoby se vrátil domů, ačkoliv si vždy připadal na zemi jako cizinec.

Všude planula mu vstříc láska lidu a umožnila mu, aby zapomněl na všechnu tu ošklivost, kterou viděl na dvoře faraonově i na bolest, kterou cítil v divokém boji v poušti. Jakýsi závoj položil se na tyto vzpomínky, které upadaly zvolna v zapomenutí.

S radostnou silou pracoval Abdrushin opět na výstavbě své země, která dělala veliké pokroky. Ponechával nyní věštce Nesometa stále ve své blízkosti. Jeho prostřednictvím vedl podivuhodné rozmluvy s Ismaelem.

Tím bylo umožněno také Ismaelovi, aby se mohl všeho zúčastnit. Budoval společně s Abdrushinem novou říši. S podivem pohlížel na svého někdejšího žáka, který ho tolik předstihl, že by se mohl nyní od něho on učit.

Stále velkorysejší výstavba zjednodušovala vedění země. Abdrushin dal vytesat nové zákony do kamene a postavil je před chrámem na mohutné sloupy. V chrámě dal vytesat na stěny všechny přikázání, která chtěl dáti národu při nejbližší slavnosti.

Veliký den se blížil. Přivábil opět nesčetné davy lidí do knížecího města. Tisíce jich naplnilo chrám, když Abdrushin řídil slavnost. Tisíce lidí slyšelo nové zákony, které jim dal. Byly vytesány do kamene a nyní vtesával je kníže sám do srdcí lidí.

Průběhem let museli stále měniti svůj život, aby pokračovali v rychlém vývoji. Nyní nepřipadalo jim tak těžké pochopit a dodržovat spravedlnost v zákonech, o kterých věděli, že jsou neodchylné a nezměnitelné.

Všechno, co jím Abdrushin dával, bylo pro ně jen znamením jeho veliké lásky k ním, i když se při tom museli změnit. Činili to tak s vědomím, že všechno slouží jen k ulehčení jejich života. Přísné a neúprosné byly nové zákony, avšak lidé byli již na tolik zralí, že tušením chápali blahodarnou spravedlnost, která v nich byla skryta.

Tyto zákony byly přiměřené jejich povaze a stupni vývoje, byly prosté a srozumitelné i neučenému. Byly vytvořeny tak, že nebylo možno něco na nich měnit nebo křivit.

Abdrushin mluvil v chrámě před velikým zástupem lidí.

"Poprvé dávám vám dnes pravé, nedotknutelné Slovo o právu a povinnostech člověka!

Kdo chce uplatňovati nějaké právo, musí si býti nejdříve vědom svých povinností. Neboť obojí musí býti v rovnováze, chce-li člověk žíti podle vůle Boží!

Žádný člověk nemá práva souditi druhého!

Každý člověk má jíti svou cestou a mluviti svou řečí, aby nenapodoboval svého spolubližního!

Nikdo nehleď na toho, kdo se zdá býti krásnější, než on sám a nenapodobuj ho proto! Neboť žádný člověk není stvořen Bohem tak, aby v sobě neměl krásu svého druhu.

Dávám vám nejvyšší přikázání, z něhož se musí vyvinout všechno ostatní:

Splnění povinností vůči Bohu!

Z toho vzniká plnění povinností vůči spolubližním, z toho pak vyrůstá plnění lidských povinností vůči zvířetům a rostlinám!

Maličký jest člověk před svým Bohem a hloubá o svých povinnostech, které má vůči němu.

Býti přirozeným a přirozeně žíti shrňuje v sobě splnění všech povinností.

Vznešené ideály byly dány člověku - dřímají v hloubi jeho duše.

Nechte je probudit! Nepotlačujte každé pohnutí, které vás chce oblažit!

Plnění povinností k Bohu začíná plněním povinností k lidem! Pomáhejte a podporujte své blížní, abyste tím splnili to, co jste jim dlužní! Neboť vy, lidé, putujete světem proto, abyste navzájem na sobě uzrávali! Není vám nic platno, jestliže utečete od lidí! Nezpůsobíte tím sice nikomu bolest, ale zanedbáte tím své povinnosti!

Nebe poznání otevře se blahodárně tomu, kdo se s lidmi spojuje a opět uvolňuje, poněvadž ve zvratném působení může při tom prožíti všechno, co nutně potřebuje a co i druhému napomáhá k pokroku.

Vezměte dary, které vám byly dány a nechte je rozvinout. I kdyby se vám zdály nepatrnými ve srovnání s dary a vlohami vašich bližních, máte přece všichni stejná práva!

Záleží jen na tom, jak je podporujete a pěstujete, zda přinesou škodu nebo požehnání. I když se vám tyto dary zdají býti bezvýznamnými, mohou při správném použití přinésti ve vašich rukou více užitku, než ty, které se zdají býti velikými a nejsou plně využity.

Každý nevyužitý dar nebo síla bude však lidem ke zkáze! Jedině člověk, který plní své povinnosti, má právo žíti v tomto stvoření! On jediný má právo na život!

Z nejvyššího přikázání vysvítá také přikázání:

Pečujte o krásu!

Krása je v celém stvoření. Každý tvor projevuje ji svým způsobem, jen jediný nechal je zakrnět - člověk! Přirozenost a krása jsou jedno!

Krása není něco hledaného a vymyšleného, jest a byla tu vždy! Nemění se s odcházející dobou, ale stojí vždy živá mezi vámi v nezměněné forme. Je tisicenásobná a přece je prostá. Všude vstupuje vám do cesty a vy lidé měli byste se z toho radovat a učit. Měli byste ji nechat vyrůst v sobě právě tak, jak žije v každé rostlině a v každém zvířeti.

Máte býti krásní ku poctě svého Stvořitele!

Nechoďte kolem svých bližních i když jsou sebe ošklivější a nemyslete:

"Od toho se nemohu ničemu naučit."


Podívate-li se na ně klidně, aniž byste se posmívali jejich slabostem, pak poznáte, že znetvořili právě to, co bylo určeno, aby je utvořilo krásnými!

Buďte bdělí ve všem, co vidí vaše oči!

Nechci vám dosazovati žádné soudce, kteří by měli rozhodovat o tom, zda má nějaký člověk právo nebo nemá, zda má nějaké nároky vůči druhému, nebo se jich musí vzdát. Sami na sobě zjistěte své chyby! Sami poznejte, kde máte práva a kde povinnosti. Neboť nikdo nemá brát, kdo nemůže dávat!

Živá jsou přikázání a nesmí býti vtlačena do ztrnulých forem. Proto nedosazuji žádného soudce.

Nemá vám býti určováno, co činiti máte a co nikoliv, neboť by tím byl dán základ všemu zlu. Bylo by to ospalé klesnutí do pohodlnosti.

Tak jako mnohé nervové provazce pronikají vašim tělem a oživují každý úd, tak máte býti čilí i vy, kteří tvoříte jedno tělo národa. Žádná část velikého celku nesmí býti nečinná, neboť tím by ochromila celé své okolí!

Vaše jednání a konání musí vzájemně do sebe zasahovat a to od nejvyšší až do nejnižší kasty a odtud spět až do nejvyšší kasty.

Tím vznikne věčný koloběh, jehož živý proud posilují já sám, když čerpám ze Světla, abych požehnal vaší práci."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama