Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

O lidském mozku II. Lze se dožít 120 a více let? 13

16. prosince 2018 v 7:30 |  Rozširovanie poznania
Nyní ale zpět. Z výše uvedeného vyplývá pro každého vážněji přemýšlejícího čtenáře, že výsledek tělesného zdravotního stavu člověka, jenž se vždy úzce váže i k vlastní otázce dlouhověkosti lidského života, je opravdu výslednicí, která se skládá z ideálního splnění všech čtyř bodů.


3. O nesprávném tělesném pohybu a dýchání

Vše to, co jsme si psali o nerovnováze ve stravování lidstva, musíme říci i o tělesném pohybu, a následně to vše ještě mnohonásobně více platí o nesprávném dýchání. Správným pohybem pak nemyslíme sportovní cvičení, nýbrž jednoduše a prostě je naší snahou zde poukázat na plnocennost každého jednotlivého pohybu, jenž se má stát pro člověka v celkovém sledu vždy harmonickým.

Jestliže se stane pohyb těla plnocenně uskutečňovaným s účastí našeho duchovního chtění, jeho projev bude vždy harmonickým - oku lahodícím. To ale současně znamená, že tento harmonický projev začne se dříve či později přenášet i do ideální souhry veškerých vnitřních i vnějších orgánů těla. Každý člověk, který se někdy v životě setkal s pojmem kraniosakrální terapie, již tuší, co zde máme na mysli.

Každý orgán v těle má vícero úponů, vážících se buď na vnitřní svalstvo, na vnitřní tělesné blány, či dokonce jsou některé orgány spojeny s ostatními orgány v sestavy, v určité celky a v těchto celcích trvale spolupracují.

Jestliže pak naše vnější tělesné pohyby dlouhodobě nesou známky disharmonického projevu, pak dochází nutně následně i k degeneraci oněch vnitřních úponů jednotlivých orgánů. Tím dochází buď k městnání látek a tekutin, či naopak orgány ztratí schopnost zadržovat či vytvářet potřebné látky, které jsou životně důležité pro ostatní orgánovou soustavu. Toto degenerativní formování vnějšího i vnitřního pohybu těla způsobuje nakonec vznik zcela zásadních nemocí, které zcela samozřejmě ubírají tělu životní energii, a to právě na úkor zkracování celkové délky života.

A právě největším hybatelem vnitřních orgánů těla jsou plíce člověka. Rytmus dýchání dává i ostatním orgánům schopnost přijímat energii ze Stvoření. Člověk, který umí správně vydechovat a zpětně se nadechovat, aniž by se současně na svůj dech musel v pozorování soustředit, takový člověk prodlužuje si život ne o dny či měsíce, ale doslovně o celé roky.

Umět správně dýchat v harmonickém pohybu celého těla je pro dnešního člověka již téměř nedosažitelným ve vztahu k tomu, jak nádherně by přitom působil v ideálním prožívání svých tělesných schopností.

Dnešní povrchnost v pohybu i v dýchání vydává u většiny lidí neharmonii a ztrátu plnocennosti ve vztahu k ostatním živým organismům na Zemi. Přitom dalo by se říci, že není pro člověka ničeho jednoduššího, než toto změnit k lepšímu!

Žel, ale pohodlnost dnešní populace je obrovská. Každý, kdo by však chtěl začít se změnou sebe sama v každém směru, měl by pamatovat, že při dýchání musí se naučit nejprve klást plnocenný důraz na výdech, nikoliv na nádech. Je-li výdech silný a hluboký, pak i nádech bude stejný a přinese občerstvení nejen v obsahu kyslíku, nýbrž i rytmickém pohybu orgánu plic! Celkové ozdravění dostaví se dříve či později s absolutní jistotou!

I jinak zcela nehybný, nemocný člověk může s tím začít. Začne-li se cvičit ve správném dýchání, s jistotou začne se mu zlepšovat i celkový zdravotní stav!

Nejtěžší z hlediska ovlivnění je pro člověka jako jednotlivce ozdravění v bodu

4. Zlepšení poškozených životních podmínek na Zemi!

Ale i zde je možné spolupůsobit k potřebnému zlepšení. Podmínkou k tomu je nejenom úsilí o šetrné a hospodárné chování se ve všech životních záležitostech, tedy jak v záležitostech největších, tak i v těch nejmenších. Hospodárnost a snaha o neplýtvání energiemi druhých lidí spočívá v uvažování, které se odvíjí od stavu: "Co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim". Jestliže se tedy naučí člověk řídit těmito slovy ve všem, co podniká, pak i veškeré úsilí o ekologické jednání získá si zcela přirozenou formu v každodenním chování všech lidí. Je potřebné pamatovat, že celek sestává z tisíců maličkostí! To platí i o současném stavu životního a společenského prostředí na Zemi. A že tento stav zcela zásadně ovlivňuje i naši dlouhověkost, o tom asi nepochybuje nikdo z lidí.

Zplodiny, chemie a nečistoty ve vodě i v ovzduší posouvají hranici vitálnosti a energetického potenciálu všech živých organismů na Zemi i Země jako takové trvale dolů.

Kdybychom se směli kupříkladu dnes seznámit s vitální a léčivou energií bylin, rostoucích před několika tisíciletími, a tuto energii srovnali s léčivými účinky těch samých bylin, rostoucích na Zemi nyní, zjistili bychom rozdíl v účinku čítající desítky procent. Silice a vůně rostlin, vitálnost potravin, to vše je v dnešní době významně oslabeno chaotickým přeskupováním energetických zásob průmyslovou činností člověka, která přitom více než z poloviny pokrývá pouhé plýtvání a nehospodárnost v naučeném jednání jednotlivců i celé společnosti.

Tak ocitl se dnešní člověk doslovně v pasti následků svých dřívějších činů. Jediná cesta, která vede z této slepé úžlabiny, je cesta poznání osobní zodpovědnosti, která toto poznání vede k obrodě dnes zlenivělých schopností člověka - žít a pracovat hospodárně s trvalým vědomím toho, že Země musí být zachována na vysokému energetickému a vitálnímu stupni života i pro následné generace.

Jedině tak bude moci nadejít stav, kdy v ideálním spojení s ostatními body začnou se lidé na Zemi dožívat věku 120 let a více, aniž by ztráceli něco ze své plnocennosti v uplatnění se ve společnosti. Dožít se sto dvaceti let v plném zdraví a svěžím elánu zdá se dnes ještě jako něco fantaskního. Ve skutečnosti to není nic nemožného, neboť ve výbavě buněk, z nichž se skládá lidský organismus, jsou ideální limity nastaveny ještě o mnoho výše.

Lidé, kteří budou plnocenně platnými pro život na Zemi ve svém duchovním i vědomostním vzestupu, budou se moci v souladu se svými osudovými nitkami dožívat věku až 200 let!

To vše bude ale podmíněno ideálním naplňováním všech čtyř bodů, zmíněných v této kapitole. Současně předpokladem pro dožívání se takového věku bude skutečná společenská prospěšnost takových lidí v trvalém uplatňování jejich přímého napojení na duchovní inspiraci, která, proudíc z výšin Stvoření z moudrosti Boží Vůle, umožňuje uskutečňování správného směru vývoje v celospolečenském rozsahu.

Lidstvo má před sebou opravdu netušené výhledy na nádherné proměny života na Zemi. Musí však nejprve projít úskalím zpětného sklízení činů z předchozích staletí a tisíciletí. Současně je nutné, aby všichni ti, kteří touží Zemi pozvednout trochu výše pro následné generace, napnuli již nyní všechny své síly k činu.

Dnes ještě balancuje Země jako na ostří nože; buď se pozvedne výše a budou se moci naplnit všechny výhledy na lepší život, nebo se veškeré podmínky na planetě postupně zhroutí na druhou stranu a nadejde vyhynutí všeho zdejšího života.

Pokud se však co nejdříve lidé společně pustí do zlepšování podmínek života na Zemi, pak je možné říci, že dnešní generace dvaceti a částečně třicetiletých mohly by se začít dožívat s lehkostí průměrného věku přes sto let.

Cesta k tomu však vede mnoha úskalími.

Tím největším úskalím ze všech je přijmutí osobní zodpovědnosti každým z nás. Té zodpovědnosti, která se nutně v součtu s ostatním spolupodílí na výslednici celého současného stavu přírody i společenského života na Zemi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama