Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Co lze ihned změnit ve společnosti II. Otevřený a srdečný vztah k druhým lidem

26. prosince 2018 v 8:56 |  Rozširovanie poznania
Základním smyslem života na Zemi je mimo čistě osobního prožívání člověka i prožívání, formující se při setkávání s druhými lidmi ve vnímání jejich neopakovatelného druhu temperamentu a zralosti. Lidsky duchovní společenství na Zemi v přirozeném následování Boží Vůle přijalo a zformovalo také proto bezprostředně po vstupu prvních duchovních zárodků do hmotnosti slovní pojmy "soužití" a "spolupráce".


Spolupráce se stala lidskému druhu nádhernou samozřejmostí, vítaným způsobem výměny zkušeností i duchovních energií. Prožívání spolupráce znamenalo vždy možnost setkávání se pro určitý čas, pro určitou etapu, pro určitý úkol na Zemi, při němž bylo umožněno každému ze zúčastněných v projevování svého stupně zralosti vůči ostatním vytvářet svůj budoucí osud - svoji další vývojovou cestu. Vlákna, vznikající ve spolupráci lidských duchů zde na Zemi, měla od samého počátku zdejší existence lidstva, za všech okolností, vždy jen posilovat, umocňovat a urychlovat možnost duchovního vzestupu všech zúčastněných.

Pojem spolupráce stal se tak i pro lidského ducha na Zemi přirozeně prožívanou, vítanou formou, nevědomě i vědomě převzatou z úrovní ušlechtilých, praduchovních částí Stvoření, kde trvale nacházíme jen plně harmonickou, světlou spolupráci všech tam jsoucích bytostí. Dílo Stvoření poskytuje možnost vývoje individuality ducha či bytostné formy právě a jen za podmínek spoluprožívání a spolupráce s ostatními tvory. Život ve Stvoření je ve skutečnosti ve své celistvosti vystavěn na spolupráci v trvalém tkaní výchozích sil a energií, tryskajících do Stvoření ze Zdroje Pravěčné dokonalosti Boha Otce.

Zde na Zemi pak lidsky duchovní druh - člověk smí ještě také prožívat v odstupnění odlesku všech světlých duchovních forem stále vědomější spolupráci na rovině citové, myšlenkové, hmotné. Všechny tyto tři úrovně jsou zde poskytnuty pro prožívání člověku jako nádherný prostor k obdělávání a zúrodnění předchystaného orného pole hmoty.

Spolupráce tak nalézá uplatnění na rovině společenské, profesní a pochopitelně také na rovině duchovní.

Vůle ke spolupráci dříme v duchovním nitru každého člověka, neboť je nedílným obsahem jeho duchovního základu. Je tedy přirozenou potřebou člověka spojovat se s druhými lidmi k výměně zkušeností, viditelných i neviditelných energií, a nezřídka také k rozvazování dřívějších nesprávných postojů a reakcí.

Člověk, jenž dlouhodobě potlačuje v sobě touhu po spolupráci s náhražkou vytvoření domnělé samostatnosti nejenže popírá Zákony Stvoření - Vůli Stvořitele, ale následkem tohoto stavu nutně vnitřně strádá a trpí. Nezmění-li se jeho cesta v obnoveném probuzení touhy po čisté spolupráci s druhými lidmi, pak takový člověk nutně utrpí vnitřní citové škody, které bude muset na své cestě ke Světlu nakonec buď prožít jako nesprávné, anebo jeho duchovní já zcela ustrne, zaschne a stane se nepotřebným v soukolí radostného rytmu Stvoření.

Chceme-li tedy pro sebe i pro druhé lidi činit dobré - učme se spolu scházet, spojovat se tak, abychom vždy všestranně těžili se všemi zúčastněnými ze spolupráce posilu ke vzestupu. Posilu zralostní - duchovní na prvním místě. Respektujíce Zákony Stvoření - mají se lidé naučit vytvářet stejnorodá uskupení, jejichž smyslem je vždy vysoký duchovní cíl. Duchovní cíl, zasazen moudře vedenou rukou do hmotnosti, nalezne si také nakonec i vlastní hmotnou formu spolupráce, přirozeně respektující veškeré individuality i zralostní stupně zúčastněných. Na takovémto základě vzniknou také všechna nová budoucí společenství na Zemi.

Stejnorodost, obsaženou v čistě materiální spolupráci na Zemi, bude určovat cechovní - profesní forma. V případě ryze duchovních cílů budou daná společenství ovlivněna formami nejušlechtilejšího, nejvyššího respektování Zákonů Stvoření. Vše ostatní bude muset být v harmonii včleněno do rytmického zachvívání celku, tak jako to můžeme pozorovat v přírodě, ve vesmíru a také v nádherné vzorovosti ve všech světlých částech Stvoření.

Přirozeným výsledkem vysoké duchovní zralosti zúčastněných bude pak jen vybroušenost souznění takové spolupráce.

Duchovní zralost je úzce propojena v harmonickém souznění se sebekázní, jíž můžeme nazývat vznešenou službou druhým. Olejem pro chod spolupráce na jakémkoliv stupni setkávání lidských duchů je pak radost - radostné nadšení pro myšlenku, jež je magnetem stejnorodosti.

Kdekoliv chybí tato radost, onemocní na prvním místě v lidsky duchovním společenství zdravá sebekritika. Kde pak onemocní zdravá sebekritika, vybují ihned ambice ješitnosti, sebepřeceňování, vydere se napovrch ego zúčastněných, to vše provázené nejrozličnějšími intrikami. Kde tedy přerůstá osobní, tam rozpadá se v kolektivu harmonie. Dříve či později je pak v takovém případě původní, čisté a radostné nadšení pro věc samou nahrazeno vynucenou poslušností, která je provázena doslovným lámáním křídel duchovních individualit zúčastněných.

Ve skutečnosti si tedy můžeme říci, že tam, kde nežije čistá, tvořivá radostnost, tam nemůže vzniknout ani smysluplná spolupráce. Zmiňovaná sebekázeň sama o sobě, bez radostného, čistého zachvívání ducha, nese v sobě jen cvičený dril vojenské bezpodmínečné poslušnosti. Bez oleje radostného nadšení většiny zúčastněných nevznikne nikdy na Zemi jakákoliv dlouhodobá spolupráce, mající za cíl ať již duchovní či hmotné dobro a vzestup bližních.

A právě blízká doba mimo jiné ukáže v projevu ochoty mnohých dnešních malých i velkých osobností a autorit, nakolik se vnitřně zachvívají v souznění s rytmem Stvoření, v němž vše existující živoucně, bez jediného zaváhání spolupracuje a tvoří.

Ukáže se také, jak nezdravé je ono osobní já u mnohých lidí, kteří ještě i dnes stojí v protivenství vůči bližním, ačkoliv vesměs prohlašují, že jsou zcela naplněni myšlenkami s vysokým duchovním cílem. Jako první budou v tomto směru probuzeni a otřeseni všichni ti, kteří tvrdí o sobě, že poznali Pravdu, přijali Ji a žijí podle Ní.

Ukáže se, jak si tito stojí, protože zjevená Svatá Pravda svým magnetickým jádrem přitahuje neomylně vše živé a čisté. A naopak daleko před touto Pravdou musí prchat vše, co její světlo z nějakého důvodu nesprávnosti nesnese. Stejně tak je tomu i se Svatým pojmem Bůh. Pojem Boží Vůle bude tak ostrým úhelným kamenem pro mnohé, kdo o Boží Vůli ještě dnes hovoří, aniž by ji ve skutečnosti chtěli opravdově a cele poznávat.

Bude to velké třídění. Avšak na jeho konci povstane na Zemi půda v lidském pokolení, jaká zde ještě nikdy nebyla.

Stupňující se nevídaný duchovní pohyb ve vesmíru již v současnosti vyvolává děj přitahování mnohých lidí ke spolupráci na citové, myšlenkové i hmotné rovině.

Je radostné tento děj pozorovat a prožívat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama