Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Co lze ihned změnit ve společnosti I. Zodpovědný vztah k životu

19. prosince 2018 v 8:52 |  Rozširovanie poznania
Smět procitnout k životu na Zemi je pro lidského ducha nádhernou milostí - darem, jenž poskytován Tvůrcem člověku k jeho možnosti uzrávání otevírá mu tímto procitnutím - narozením vždy jedině cestu kupředu, k pokroku ve všech směrech vývoje vlastní osobnosti. Každý na Zemi narozený člověk smí tak rozvíjet vlastnosti a schopnosti duchovního druhu, které si v určitém stupni zralosti již přináší obsažené ve svém já.


Spojením ducha s tělíčkem dítěte v těle nastávající maminky nastává mezi duchem a tělem svazek, jenž v každém případě má být rozvíjen po celý následný život pozitivně v nejčistším souznění obou těchto částí. Duch má se naučit zodpovědně a co nejdovednějším způsobem vládnout tělem. A naopak tělo, jako nádherný živoucí organizmus, má za úkol poskytovat duchu oporu a ochranu pro jeho vědomé působení na úrovni této hmotnosti, v pozemském světě lidské společnosti. Od prvních okamžiků tohoto spojení duchovního a tělesného má pak být proto všemi nejbližšími (rodiči, sourozenci, příbuznými a všemi blízkými známými) napomáháno k utváření co nejideálnějšího spojení těchto dvou částí vyvíjejícího se malého člověka. V tomto ideálním spojení je zakotveno:

1.) Vytváření co nejlepších podmínek ke zdravému a správnému růstu organismu těla, a to právě i v možnostech daných osobními vlákny, jež mohou v některých případech přinášet i nejrozličnější tělesná postižení a nemoci.

2.) Vytváření co nejlepších podmínek k postupnému osvojování a rozlišování duchovních vjemů, přicházejících skrze nervovou soustavu k myšlenkovému vědomí. Tato cesta spočívá především v rozvoji citových schopností dítěte. Nejlepšími podmínkami pro citový rozvoj je harmonické, láskyplné prostředí, jež v prvních měsících a letech zcela zásadním způsobem mají a musí vytvářet rodiče a zejména pak především svou bezprostřední účastí maminka dítěte.

Maminka dítěte po dobu jeho prvního až třetího roku je téměř nezastupitelnou ve svém kladném působení na prvotní citové vjemy dítěte, vjemy radosti, ochrany, bezpečí a trvale přítomné pomáhající lásky. Z tohoto základu může se pak následně rozvíjet další citový život dítěte, v němž k němu přichází vjem vzájemného respektu s druhými bytostmi, vjem spravedlnosti, jakožto nejsprávnějšího a nejčistšího jednání, vjem možnosti pomáhat druhým a tím se stávat platnější osobností ve společnosti lidí na této hmotné úrovni. Přirozený rozvoj těchto vjemů vede k rozvoji ctností a je tedy nutnou podmínkou pro správnou výchovu dítěte v období jeho růstu od 3 let výše. S postupným vyšším věkem mají se pak jen stále více zintenzivňovat a konkretizovat jednotlivé formy a podoby ctností v nejrozličnějších situacích.

Pochopitelně je zde potřebné zdůraznit, že vše výše uvedené je možné s pozitivním výsledkem přivést k životu jen v dodržování úplné přirozenosti v moudrém plynutí všech událostí. Jakýkoliv neúměrný nátlak, dril a bezduchý výcvik je zde nutné již dopředu úplně vyloučit.

Správný vývoj je podmíněn radostným prožíváním dítěte, jež má být v jeho denním životě trvale převažujícím. Požadavky ze strany vychovatelů na splňování úkolů mají tak být přirozeně vyváženy harmonickým prostředím, v němž dítě jako pevný základ bezpečí především vnímá láskyplnou spravedlnost, která je nikdy nechybující ve všech rovinách uplatňování. Jako následná nástavba vědomého poznávání ctností má se pak do znalostí dítěte přidružit stále větší znalost Zákonů Stvoření, působících v přírodě, ve vesmíru. Tyto Zákony mají být přiblíženy i v náhledu ideálu toho, že i lidská společnost, chce-li nalézt zde na Zemi mír a pokrok, musí se nejprve naučit respektovat a ctít tyto moudré Zákony, jež jsou ve skutečnosti zformovanou částí Tvůrčí Vůle Boha. Vedení k poznávání Boha, jakožto přirozeného východiska všeho existujícího života ve Stvoření, má se stát korunou rozvoje citových schopností lidského ducha, působícího v mladém těle, dozrávajícím zvolna ke své dospělosti.

Současně, v souladu se vším uvedeným, má být plně podporován zdravý rozvoj tělesných sil mladého člověka. Zdravý tělesný pohyb, uplatňovaný v rámci individuálních schopností a možností, je k tomu nejlepším směrem. Jednostrannost má však být vyloučena. Pěstování tělesných schopností dítěte k budoucímu povolání profesionálního sportovce je na základě znalostí Stvoření možné nazvat přímo tragicky zhoubným jednáním.

Duch člověka má si sám za sebe v dospělosti nalézt své místo ve společnosti. V souladu s prvotním požadavkem při počátečním zformování duchovní jiskry člověka v oblastech duchovního domova - Ráje má lidský duch v jednotlivých etapách rození do hmotnosti vždy stále silněji usilovat ke Světlu, tedy zpět k výšinám duchovní úrovně, v níž správně tuší místo svého věčného života.

A právě pozemský život je, jakožto nenahraditelné období zrání na cestě ke zmíněnému duchovnímu domovu, nádherným darem, umožňujícím dosažení zásadního pokroku na této cestě. Tento čas pozemského života má být tedy plně a zodpovědně využit s vědomím účinného pomáhání druhým lidem, kteří také ve vnitřní touze hledají směr k dosažení mystéria věčného života v místě Světlem prozářené úrovně, nádherně kroužící vysoko nad zdejší hmotností. Tento čas života na Zemi nesmí být proto člověkem bezcitně promrháván!

V tomto směru právě cit vede a napomáhá člověku v hledání smysluplnosti životní cesty zde na Zemi. Smysluplnosti, v níž spojuje se společně s bdělým a zodpovědným prožíváním přítomnosti i k výšinám Stvoření napřený pohled člověka - lidského ducha, jenž ví o svém pokračujícím putování, které navazuje bezprostředně po odložení tohoto pozemského tělesného záhalu. To vše má člověk poznávat a prožívat v plné přirozenosti, s vědomím toho, že stávající tělesný organismus je pro něho neocenitelným pomocníkem zde na Zemi v uplatňování úsilí o harmonický a spravedlivý život s druhými lidmi ve světě hmotnosti.

Ke svému uzrávání na cestě ke Světlu potřebuje duch k plnocennému postupu vpřed na Zemi záhal pozemského těla. Zároveň však tělo - tělesný organismus pro svůj kultivovaný a zdravý život nutně potřebuje čisté a dostatečně silné spojení se svým duchovním nitrem. Spojeno v pozemském těle, nemůže se tak jedno obejít bez druhého, má-li být naplněn pravý smysl lidského života na Zemi.

Člověk, jenž to vše poznává a přijímá jako přirozený, Bohem chtěný vývoj své cesty, bude vždy zodpovědným pečovatelem o své tělo a jeho zdravotní stav. Současně však bude trvale usilovat o správné poznávání citových impulsů svého duchovního nitra. Tyto impulsy bude také vědomě převádět v pozemské jednání - myšlení, mluvení a čin. V pravém spojení ducha a těla stane se tak pro druhé lidi nositelem ušlechtilosti a čistoty, jak vnitřní, tak i zevní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama