Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Schopnosti lidského mozku: Instinkt 19

6. května 2018 v 8:30 |  Český inštitút
Žel, lidé jsou díky dlouhodobě potlačovanému vnímání vjemů, které právě přichází skrze jemné instinktivní impulsy v Limbickém systému mozku, vydáni v nepřipravenosti všanc zmíněným přírodním jevům, které pak často způsobí u lidstva veliké materiální škody a především způsobují stále častěji ztráty na životech.


V budoucnu se však tento stav změní, vrátí se na místo, kde mělo se vše správně nacházet v původním předpokládaném vyzařování Velkého mozku vůči ostatním mozkovým orgánům. Dnes stojí v tom lidé zcela zmatení, bez přehledu a vyjasnění všech souvislostí.

Tak kupříkladu známá východní bojová umění rozvíjí v meditacích právě především schopnosti na naladění instinktů ve vnímání záchvěvů protivníka. To je ale právě jen posilování práce Limbického systému mozku. Je samozřejmé, že tento stav jeví se pak ve změně posíleného vyzařování Limbického systému jako posun a osvěžení oproti normálnímu převažujícímu silnému záření Velkého mozku. Ve skutečnosti však musí být takováto cvičení propojena s úplnou vnitřní proměnou člověka, aby mohlo být hovořeno o pravém rozvoji duchovních schopností. Limbický systém sám o sobě spojuje svým vyzařováním jedině s přírodou, s bytostným světem v přírodě.

Návrat k tomuto jednání tak není možné nazývat plnocenným duchovním pokrokem. Samostatným, intenzivním cvičením mozkové části Limbického systému dostal by se člověk po čase naopak na roveň přírodních národů, žijících sice plně v souladu s přírodou a s bytostným světem, avšak žijících primitivně na nižším duchovním stupni. Vyšší stupeň ducha ve spolupráci se správným zachvíváním Limbického systému umožňuje pak skrze Epifýzu - Šišinku mozkovou plnocenné spojování s nejvyššími úrovněmi bytostného, na jehož vrcholu tyčí se i částečně známá Walhalla nebo také jinak zvaný Olymp - sídlo vysokých bytostí, řídících přírodní děje v pozdějším Stvoření, které dávné národy běžně poznávali, ale na svém stupni vývoje je mylně nazývali bohy. Ve skutečnosti jedná se o vznešené a mocné bytostné služebníky, pracující jedině v souladu s Pravěčnými Zákony v Pozdějším Stvoření.

Největší škodou v tomto směru tak jsou dochované báje a pověsti o těchto bytostných služebnících, sídlících v síních Walhally, neboť jsou v těchto bájích vykreslení takovými, jakými ve skutečnosti nikdy nebyli. Duchovně otevřený člověk v budoucnu bude opět smět poznávat správně skrze vjemy Limbického systému ve spojení s Epifýzou pravý druh bytostného působení ve Stvoření.

Toto působení jeví se dnes často lidem také jako drsné, všechno ženoucí kupředu, bez ohledu na to, co je slabé a nemocné. Určitý druh zdravé útočnosti je vlastní všemu, co je spojeno s bytostným působením. Je to však jen pomáhající, ozdravující boj, jenž přináší vývoj a posun kupředu. Bytostné působení ve hmotě je vlastně trvale udržujícím vše v pohybu. Instinktivní jednání je ve správném způsobu u člověka vždy impulsivním - bezprostředním jednáním. A to ať již v obraně či útoku. Instinktivní jednání v Limbické části mozku je spouštějícím přes orgány Malého mozku nervový systém, známý jako SYMPATHIKUS a PARASYMPATHIKUS. V nastavení jednoho nebo druhého spouští se tak u člověka buď obrana nebo útok.

U dřívějších národů bylo vždy ceněno jednání hrdinské neohroženosti, jež dávala poznat to, jak takový odvážný rek zvládl své vnitřní pochody pudu sebezáchovy a ve spojení s duchovním nitrem ovládá svůj Limbický systém natolik, že jej vždy řídí směrem ven v aktivním nasazení tělesných sil. Toto bylo právě ceněno nejen tehdejšími lidmi, ale i bytostnými služebníky, jako znak velikosti, jako hrdinská protiváha slabošskému strachu a zbabělosti.

U žen pak byl velmi ceněn v bytostném zachvívání čistý mateřský pud, jenž naopak spouští jednání účelné obrany - ochrany. Tyto vlastnosti jsou v projevech u člověka vždy vystupující navenek v řádu setin vteřiny. Jedná se tedy o instinktivní podvědomé jednání.

Úlohou duchovního druhu, k němuž má náležet člověk, je však přinést do tohoto instinktivního podvědomého jednání, čerpajícího z čistě drsného bytostného druhu, jenž žene vše k nutnému pohybu, zušlechtění, schopnost pomoci všemu slabšímu v rozvinutí duchovní vlastnosti spolucítění.

Bude-li tedy člověk působit v těchto záchvěvech, pak porozumí nejen přírodě ve vjemech instinktivního přijímání Limbického systému, ale především porozumí sám sobě, jakožto duchovnímu druhu, jež má za úkol zušlechťovat svým citem veškeré dění na Zemi.

Jestliže zde ve čtenáři vzniká ještě otázka, v jakém vztahu je k popisovanému instinktu lidem také známá intuice, pak si zde uveďme ten nejzákladnější rozdíl mezi těmito dvěma mozkovými schopnostmi.

Instinkt je schopnost vnímání impulsů čistě přírodního - bytostného druhu.

Intuice u člověka působí vždy, když se k němu přiblíží duchovní vůdce či pomocník, který přináší impuls varování či objasnění v nějaké věci.

Působení duchovního vůdce či pomocníka přichází vždy přes ducha člověka, tedy cestou Malé sluneční pleteně, odkud spěchá tento impuls až do orgánu mozku k vědomému zachycení. To, že čas od času zachytí takovýto impuls i člověk, jenž se jinak o své duchovní potřeby nezajímá, je dáno intenzitou síly, kterou vysílá ve varování nebo pomoci duchovní vůdce. Takovýto stav však není nikdy trvalým, naopak bývá výjimečným ve zcela mimořádných situacích. Kromě toho, duchovní vůdce člověka vysílá jemnější impulsy - rady a pomoci ke každému jednotlivci téměř nepřetržitě. Tyto impulsy jsou však slabšími a z největší části ozývají se jen jako jemné záchvěvy impulsů svědomí či touhy po pomáhání druhým. O tom však budeme ještě v souvislostech s mozkovými schopnostmi člověka hovořit zcela samostatně v budoucnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama