Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Budoucí doba!

28. června 2017 v 8:28 |  Český inštitút
Máme-li hovořit o budoucí době na Zemi ve spojitosti s lidskou společností, pak zcela na prvním místě platí, že právě lidská společnost bude muset na samém začátku zmíněné budoucí doby projít zásadní změnou svého jednání a smýšlení v působení na Zemi.


V této změně je zahrnuta celistvá proměna všeho uvažování a prožívání člověka, a to ve smyslu nalezení souladu s celkovým zachvíváním díla Stvoření.

Přitom musíme hned v úvodu zmínit, že této proměny je člověk, jakožto bytost, jejíž základ je čistě duchovního druhu, schopen ve svém životě kdykoliv. Zdánlivá nemožnost produchovnění dnešního člověka je pouze následkem jeho prvotního nechtění používat svůj cit. Teprve následkem tohoto nechtění se stává člověk povrchním, šablonovitě uvažujícím, v konečném důsledku necitlivým vůči všemu ostatnímu životu nacházejícímu se okolo něho. Jeho cit je pak zpětně opakovaně zasypáván povrchní lhostejností, a právě navyšující se vrstva této lhostejnosti činí z něho postupně bytost obklopenou krustou strnulosti, jež nepropouští do nitra osvěžující záchvěvy radostného souznění s veškerým životem v přírodě a v ostatních částech Stvoření.

Do nitra necitlivých lidí neproniká dostatek Světla pro potřebné duchovní osvěžení a občerstvení. Následkem toho stává se pak takový člověk tvorem pohybujícím se spolu s ostatními kupředu jen na základě impulsů vnějšího hmotného prožívání, neuvědomujícím si, že se tak snižuje na davovou konzumní bytost, plně odvislou od okolního světa, jakkoliv snad jinak vyniká inteligencí a znalostmi svého rozumu.

Rozum však není duchovní podstatou člověka, a proto musí lidé s jinak vynikajícími rozumovými schopnostmi stát často nechápavě a necitelně vůči všemu, co se v jejich životě zachvívá na jemnější rovině vnímání.

Je tak zde něco zcela zásadního: rozumové schopnosti člověka snáší kupodivu vedle sebe až příliš velmi lehce lhostejnost a povrchnost vůči ostatnímu životu bližních. Duchovní cit nelze naopak s povrchností a lhostejností nikdy spojovat! Cit nikdy nelze spojovat s laciným povrchním náhledem na svět! Opravdu citový člověk bude vždy, za všech okolností, trpělivě s moudrostí a ušlechtilostí v myšlení a jednání usilovat o vyšší hodnoty a ideály ve svém životě.

To je neklamný ukazatel pro každého, kdo se snaží najít pevnější půdu pod nohama ve svém životě! To si mohou také vzít na pomoc všichni čtenáři jako nikdy neselhávající mechanismus při pozorování bližních! Sebevíce vybroušený rozum, jakkoliv je to možná pro mnohého překvapující, se snese lehce s lhostejností a povrchností. Je to však nezpochybnitelná skutečnost. Rozum sám o sobě nemá ochranný mechanismus proti způsobování nespravedlnosti a bolesti. Naopak cit něco takového nikdy neučiní!

To vše platí neomylně pro veškeré lidské jednání a uvažování od toho největšího až po nejmenší. Podle toho můžete posuzovat činy vládců, lidí v zaměstnání i své nejbližší.

Dojdete-li však tak daleko, že postupně rozeznáte citové duchovní jednání od chladně rozumového u druhých, pak učiňte odvážný krok a se stejným měřítkem posuzujte své vlastní pohnutky. Uvidíte, že pokud si toto podržíte vůči sobě jako poctivé, s opravdovostí používané měřítko, pak velmi rychle se vaše nitro, váš duch probudí k životu tak silně, že nebudete již více necitlivými vůči jemnějším impulsům a záchvěvům Stvoření, proudícím i zde okolo lidí na Zemi. Pak také nebude již více tápat v nejistotě toho, co je a co není správné.

Ve skutečnosti není nikdo z lidí ponechán bez pomoci, která je právě obsažena v poselstvích znějících na strunách zmíněných jemných záchvěvů. To jsou ale právě ony pomoci, které dnešní lidstvo již téměř neslyší ve své zavalenosti krustou povrchního smýšlení a uvažování. Tím zůstává ale většina dnešních obyvatel Země oddělena od nutně potřebných pomocí, nachystaných pro lidskou společnost i pro ohlašovanou blížící se dobu velikých proměn ve vesmíru a také i v působení přírodních sil zde na Zemi.

Lidé, kteří nakonec vkročí do zmiňované budoucí doby na Zemi, budou nejrozličnějšími okolnostmi přivedeni k poznání nutnosti oživení svého duchovního nitra tak, aby již jednou konečně došlo k prolomení oné krusty, vyvolávající jen povrchnost a necitlivost jednotlivců i většinové části lidské společnosti.

Možno tedy říci, že budoucí doba na Zemi je vymezena lidem citu, lidem, kteří ve svém probuzení budou schopni žít více spjati v souznění se všemi bytostnými, působícími v jemnějších částech, které jsou našemu pozemskému zraku nedosažitelnými.

Lidé s probuzelým duchovním nitrem budou svojí spoluúčastí na velikém vývoji dění ve Stvoření onou generací, jež se jako první správně naučí v přirozeném pokroku vpřed naslouchat Vůli Boží ve Stvoření. Toto naslouchání však bude již úplně oproštěno od všech zatemňujících nánosů, které se ještě dnes pro mnoho hledajících lepí na vše, co souvisí s pojmem Bůh či Boží Vůle. Tyto nánosy jsou vytvořeny jen všemi dosavadními strženími a pošpiněními právě ze strany lidí, kteří se sice navenek staví do pozic duchovních vůdců, avšak ve skutečnosti nikdy v sobě neprobudili citové schopnosti svého nitra. Lze tedy říci, že přestože měli a ještě i dnes mají tito vůdci svá ústa naplněna voláním velikých pojmů, jako je právě pojem Bůh, Tvůrce, Boží Vůle či Syn Boží Ježíš, důsledně vzato při bližším pozorování jejich jednání a smýšlení můžeme je zcela klidně nazvat jedině lidmi chladně rozumovými. Jejich jednání je právě až velmi často v příkrém rozporu s tím, jak to vyžadují zmíněné vysoké pojmy a jak by také tyto pojmy přirozeně vyznívaly od lidí opravdu duchovních.

Budoucí doba na Zemi bude tedy zbavena dosud trvající kletby duchovní otupělosti milionů lidí. Bude oproštěna od kletby, z jejíhož dlouhodobého trvání v řádu tisíciletí vznikaly doposud převážně jen rozepře, neporozumění a nepřátelství nejen mezi lidmi samými, ale především vzniklo tak nepřátelství ze strany lidí vůči všemu Světlému životu ve Stvoření.

Lidé budoucí doby budou kromě mnoha jiného nového také více spjati s místem svého bydliště, aby v obrození nového druhu ekonomické i samosprávné samostatnosti jednotlivých obcí ovlivňovali přímočařeji sami své prostředí, ve kterém člověk prožívá největší část svého života. (Již dnešní nejnovější studie o způsobu života obyvatel Evropy potvrzují, že největší část z nás Evropanů stráví devadesát procent svého života v rádiusu čítajícím cca pouhých 16 km od místa bydliště.)

To vše jen potvrzuje moudrost, která spočívá v rozčlenění Země na světadíly, země a jednotlivé územní lokality. Záření, které je spojeno s danými lokalitami, v nichž jsou rovnoměrně rozprostřeny jednotlivé obce a města, poskytuje vždy to nejdůležitější prostředí k prožívání pro každého jednotlivého člověka, jenž se narodí do určitého místa.

Samozřejmě, že zůstane i v budoucnu cestování a přesidlování obyvatelstva jako něco zcela přirozeného. Ovšem v budoucí době bude jakékoliv přesidlování či cestování více spjato s duchovními pohnutkami jednotlivců na rozdíl od dnešního převážného tlaku na uspokojování potřeb.

Lidé, žijící v nejrozmanitějších oblastech Země, budou také mnohonásobně více než dnes spojeni s přírodním rázem tamějších podmínek života.

Vše bude přirozenější, prostší a také ve své čistotě více občerstvující. Život v budoucí době stane se opět přirozeným jak pro člověka jako jednotlivce tak i pro celou lidskou společnost. Veškerý život bude usilovat k ušlechtilosti a upřímnosti. Technické dovednosti člověka v budoucí době teprve přinesou objevy zdrojů čistých energií a jejich využití v rozsahu, o jakém se nám nyní ještě ani nemůže zdát. Vše bude vystavěno na moudré spolupráci s bytostnými silami, vládnoucími právě těmi druhy energií ve vesmíru, které jsme ve své povrchnosti v pozorování nemohli dosud poznávat a tím ani využívat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama