Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslední Přemyslovec 3

23. dubna 2017 v 8:00 |  História
Dne 31. srpna 1310 králův syn Jan, jenž byl nad věk svůj urostlý a statný, za přítomnosti knížat a jiných vzácných osob stavu světského i duchovního kleče přijal z ruky otcovy Čechy s příslušnými zeměmi v léno. Na korouhvích v průvodu Janově viděti bylo bílého lva českého. Ještě téhož dne posvěcen byl též církevně sňatek nového krále českého a Elišky Přemyslovny.


Po slavnostech těch vydal se Jindřich VII. do Itálie, aby se dal korunovati na císaře římského, a syna svého Jana vypravil s vojskem do Čech, aby dobyl sobě trůnu na Jindřichovi Korutanském.

Král Jindřich zatím zle hospodařil žoldnéřstvem svým, jehož řádění namnoze docházelo i následování od německého měšťanstva v Čechách.

Král Jan však sotva do země přišel, po krátkém obležení zmocnil se Prahy pomocí přátel ve městě dne 3. prosince r. 1310. Vojsko nového krále neloupilo a nedrancovalo; jen některé domy horlivých přívrženců Jindřicha Korutanského byly vojsku dány na pospas. Do Čech - tak se zdálo - zavítal opět klid a mír.

Jindřich Korutanský s manželkou svou Annou a svými věrnými v několika dnech tajně opustil Prahu i Čechy navždy.

Václav III.,

poslední mužský představitel dynastie Přemyslovců, sedmý český král. Byl jediným synem Václava II. Narodil se 6. 10. 1289. V l. 1301-1305 panoval jako Ladislav V. v Uhrách. Po otcově smrti vládl necelých 14 měsíců též v Čechách a Polsku (1305-1306). Při výpravě proti Vladislavu Lokýtkovi byl dne 4. srpna 1306 za nikdy nevyjasněných okolností zákeřně zavražděn. Václavem III. vyhynul rod Přemyslovců po meči. Necelý rok před svou smrtí uzavřel Václav III. sňatek s Violou Těšínskou. Děti neměl.

Rudolf Habsburský,

kkrál bez koruny", jehož neměl v Čechách rád skoro nikdo, zvláště prostý lid ne. Byl reprezentantem cizáckého rodu, k tomu synem nepopulárního Albrechta, o němž kolovaly pověsti, že dal zabít posledního Přemyslovce. Vyložená nenávist vůči římskému králi a jeho synovi se datovala od r. 1304, kdy vojensky vpadli do Čech a pokusili se dobýt Kutnou Horu. Habsburkové byli pro lid prostě nepřáteli, a tak v brzké smrti šestadvacetiletého neduživého švábského panovníka národ spatřoval trest boží. Nelibost budil i způsob, jakým Habsburk došel trůnu: smlouváním s prodejným panstvem a na úkor Přemysloven, pravých dědiček koruny. Navíc uspěchaným sňatkem s Polkou Eliškou Rejčkou byl vyťat políček neprovdané Elišce Přemyslovně a v její osobě byla potupena dynastie, která doma vládla od věků.

Také svými osobními vlastnostmi nemohl Rudolf imponovat. Studený, střízlivě ukázněný Němec žil nerytířsky šetrně, škudlil, jak mohl. Pravda ovšem je, že musel. S českou korunou vzal na sebe břemeno dluhů, a protože hleděl, aby se jich co nejrychleji zbavil, utahoval opasek. Dokázal prý týdně splácet tisíc hřiven stříbra. Znamenalo to ovšem odevzdávat valnou část zisku z urbury (z dolování stříbra a ražení mince) rovnou špalírům věřitelů. Těm se zajisté králova hospodárnost líbila. Lid, řemeslnictvo, dvorní dodavatelé atd. však viděli rub věci: dříve honosný královský dvůr nabyl na strohosti, zešedl, panovník dokonce prý šetřil i na jídle a živil se kašemi, (ač možná z dietních důvodů - bylo známo, že je chatrného zdraví). Nezvyklý styl Rudolfova života vstoupil do pražských popěvků o králi "hokynáři". A prvnímu Habsburkovi na českém trůně, na kterém se moc neohřál, na věky zůstala přezdívka "král Kaše"...

Eliška (Alžběta) Rejčka

Rejčka, jak víme z dřívějška, byla polská dědička trůnu, Piastovna, kterou si jako dvanáctiletou vzal král Václav II., aby získal právní nárok na korunu Polska. Asi dva roky po Václavově smrti se Rejčka nakrátko stala manželkou prvního Habsburka na českém trůně Rudolfa. Později se sblížila s mocným vůdcem rodu Ronovců Jindřichem z Lipé. Tento šlechtic, bohatý a mimořádně obratný, se po pohnutých osudech vyšvihl za éry Jana Lucemburského do čela české politické reprezentace a jako zemský hejtman, maršálek, komoří (kromě jiných funkcí) byl vlastně nekorunovanou hlavou v zemi. Rejčka a Jindřich spolu prožili velkou romantickou lásku, která vedla až za hrob. Rejčka mrtvého druha pochovala v konventním chrámu starobrněnského kláštera, jehož byla budovatelkou a sama se pak o několik let později ocitla po jeho boku ... Činorodá žena významně zasáhla do dějin gotické architektury i knižního umění. Brno obohatila mj. o kostel, klášter a špitál, v její péči se zrodilo osm nádherných kodexů, liturgických knih, z nichž nejcennější a nejnádhernější je rukopis rajhradský, známý pod názvem Brevíř královny Rejčky

Za křižáckých válek, vlastně až do konce 13. století, se středověcí rytíři chránili před meči a kopími nepřátel tzv. kroužkovým brněním. To bylo odění nesmírně nákladné. Zbrojíři ho vyráběli z vytaženého svinutého drátu, který nejprve rozřezali na tisíce kousků (potřebovali až 20 000 kroužků!). Pak do konců drátků proráželi otvory. Jednotlivé kroužky spojovali nýtky. Ve 14. století se prosadilo brnění plátové, přece jen levnější. Bylo těžší, nepohodlné, výhoda poddajných kroužkových košil schopných přilnout k tělu chyběla. Pancíř z ocelových plátů, a to čím dál větších, ovšem lépe chránil. Kroužkové odění se pro dobře situované rytíře stalo spíše doplňkem zbroje, jakýmsi spodním šatem. Vývoj v zásadě směřoval k tomu, že válečníci obklopovali svá těla stále větším množstvím kovu. I helmy začaly být masivnější, překryly celou hlavu. Musely se proto přizpůsobit i zbraně: K proražení přílbic začaly sloužit palcáty, meče se zúžily, prodloužily, čepel nabyla trojúhelníkového průřezu - ze sečných zbraní se staly bodné, lépe uzpůsobené k proražení masivní zbroje.

PŘEMYSLOVCI BYLI JEDINOU domácí dynastií na českém trůně.

Přemyslovci u nás vládli déle než 421 let. Nedovedeme dobu jejich panování vymezit zcela přesně, protože nevíme, kdy nastoupil první historii známý představitel rodu, kníže Bořivoj. Zemřel však r. 885 (884?). A tak rozmezí let 885-1306 představuje minimální vladařskou éru dynastie odvozující původ od mytického Přemysla Oráče. O údajných pohanských předchůdcích knížete Bořivoje věda neví nic věrojatného. Proto osm nejstarších přemyslovských vládců v posloupnosti Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít (prý otec Bořivoje) považují historici za legendární bytosti.

První historičtí Přemyslovci vládli pouze českému kmeni. Teprve od září 995, kdy ozbrojenci Přemyslovců zabrali panství Slavníkovců ve východní polovině Čech, se pražští vládci stali pány v celém právě sjednoceném českém státě. Moravy se Přemyslovci natrvalo zmocnili někdy v letech 1017 - 1029.

Během let 885 - 1306 se na panovnickém křesle objevilo celkem 30 Přemyslovců. Někteří vládli dvakrát, vraceli se k moci po menší či větší pauze. V éře Přemyslovců došlo celkem devětatřicetkrát k výměnám na knížecím či královském křesle. Dynastie panovala prakticky nepřetržitě, a to s výjimkou let 1002 - 1004, kdy se na pražském stolci objevili dva Poláci, nejprve tajemný opilec Vladivoj, po něm Boleslav I. Chrabrý.

Přemyslovské dynastii několikrát v průběhu staletí hrozilo, že vymře po meči. Stabilitu vlády však ještě více ohrožovaly mocenské třenice, které pravidelně vyvstávaly, jakmile se rod početně rozrostl. Vůbec nejkritičtějším obdobím se stalo závěrečné čtvrtstoletí 12. věku, léta 1172 - 1197. Tenkrát knížecí křeslo dvanáctkrát za sebou změnilo majitele.

Ze 30 přemyslovských panovníků 7 dosáhlo královské hodnosti. Vůbec prvním přemyslovským králem, ovšem toliko pro svou osobu, se r. 1085 stal Vratislav II. Prvním dědičným králem byl od r. 1198 Přemysl Otakar I. Největší územní rozlohy dosáhl český stát - byť dočasně - za Přemysla Otakara II. Předposlední Přemyslovec Václav II. si jako první vydobyl dvě královské koruny, českou a polskou. Jeho syn Václav III. vlastnil dokonce tři (plus uherskou), a území, na která si činil nárok, patrně svou rozlohou ještě předčila panství "krále železného a zlatého", Přemysla Otakara II. Jenže Václavova říše byla spíš poslední křečí přemyslovské výbojnosti, soustátí se ihned rozpadlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama