Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Orientační data dění v 2000-letém vývoji křesťanství 3

12. dubna 2015 v 8:35 |  Kresťanstvo
904-932 Papežové upadli do plné závislosti na římských šlechtických rodinách. Vražda - prostředek, kterým odklízeli svoje konkurenty i papežové - ukončila život Lva V., vzdoropapeže Christofora, Jana X. a Jana XI.


od 906 Útoky Uhrů.

944 Útok Uhrů na Sasko odrazil Jindřich I. nad Unstrutou.

955 Vítězství Oty I. na Lešském poli u Augsburgu - konec uherských nájezdů.

909 Založení kláštera v Cluny vévodou Vilémem Akvitánským bylo výchozím bodem hluboké reformy církve (začátkem 12. století podléhalo Cluny již 1200 opatství). Reformním centrem se stal také klášter Gorze v Lotrinsku, založený biskupem Adalbertem Métským 933.

936-973 Ota I. Veliký. Povýšil biskupy na říšská knížata (až do 1803 trvalo toto spojení duchovní a politické moci v úřadě říšského biskupa).

962 Císařská korunovace Oty v svatopetrské bazilice Janem XII. Oto potvrdil Pipinovo a Karlovo obdarování, na druhé straně měl napříště každý papež složit před svým dosazením přísahu věrnosti (tzv. "Pactum Ottonianum").

968 Po přijetí křesťanství knížetem Měškem (966) vzniklo v Poznani první polské biskupství. Ve stejném roce bylo založeno Otou I. kvůli misiím u Slovanů arcibiskupství magdeburské.

973 Z iniciativy českého knížete Boleslava II. vzniká v Praze biskupství.

993 Poprvé se koná při kanonizaci biskupa Ulricha Augsburského (†973) papežem plánované svatořečení (obecně rozhodují biskupové nebo provinciální synoda o úctě svatých na svém území).

995 Donucováním zavádí norský král Olaf Trygvasson křesťanství ve své zemi.

1000 Papež Silvestr II. posílá korunu Štěpánovi (*kolem 969), který je korunován v Ostřihomi jako první uherský král. (†1038, od 1083 uctíván jako světec).

1007 Založeno biskupství v Bambergu Jindřichem II. kvůli misiím u Slovanů.

Od 1031 Rozpadem říše Umajjovců (Kordovský chalifát) začalo ve Španělsku znovudobývání Araby obsazeného území (reconquista skončila 1492 dobytím Granady).

1040 Zaveden Boží mír (treuga Dei) v jižní Francii: omezoval boje šlechty jen na určité dny v týdnu.

1046 Král Jindřich III. sesadil na synodě v Sutri a v Římě tři soupeřící papeže (Řehoře VI., Silvestra III., Benedikta IX.). Novým papežem se stal Klement II. (bamberský biskup Suidger), díky němuž získalo reformní clunyjské hnutí vliv v Římě.

1054 16. července položil vyslanec papeže Lva IX. na oltář Hagia Sofia exkomunikační bulu proti konstantinopolskému patriarchovi Michalu Kerulariovi. Vzájemnou exkomunikací vznikla od Říma oddělená ortodoxní církev. (1965 sňaly obě strany ze sebe klatbu, aniž by se však znovu spojily v jednu církev.)

1059 K zajištění svobody církve odňal papež Mikuláš II. volebním dekretem císaři a šlechtě vliv na obsazování nejvyššího úřadu, od nynějška směli volit papeže pouze kardinálové.

Po první diskusi v 9. stol. o přítomnosti Krista ve svátosti oltářní rozhodla římská synoda proti Berengarovi z Toursu, že chléb a víno se stávají skrze proměnění (transsubstanciaci) Tělem a Krví Kristovou (2. spor o Večeři).

1066 Vítězstvím Viléma Dobyvatele v bitvě u Hastingsu se Anglie dostala pod normanskou vládu.

1076 Na zákaz laické investitury reagoval Jindřich IV. sesazením Řehoře VII., který odpověděl císaři klatbou.

1077 Pokáním v Canosse dosáhl Jindřich zrušení exkomunikace. Spor s papežem o investituru však v příštím roce vzplál znovu.

1122 Wormský konkordát mezi Jindřichem V. a Kalistem II. ukončil boj o investituru: král se vzdal investitury prstenem a berlou, před svým svěcením dostávali svobodně svěcení biskupové v Německu léno (odepřel-li král předání žezla, nemohlo následovat biskupské svěcení).

1084 Bruno Kolínský (*kolem 1033 v Kolíně, později kněz a profesor teologie v Remeši) odešel se šesti druhy do horského údolí Cartusia u Grenoblu. Jejich sídlo "La Chartreuse" se stalo mateřským klášterem kartuziánů.

1093 Anselm, nar. 1033/34 v Aostě, opat v Bec (Normandie), stal se canterburským arcibiskupem. Je považován za otce scholastiky (†1109).

1096 1. křížová výprava. Účastníci jsou hlavně francouzští, normanští a flanderští rytíři. 15. července 1099 dobyli Jeruzalém a zřídili tam království jeruzalémské pod vládou Gottfrieda z Bouillonu.

1098 Robert z Molesme, benediktinský opat v diecézi Langres, založil s myšlenkou návratu k původní přísnosti reformní klášter na samotě v Citeaux (lat. Cistercium). To byl počátek cisterciáckého řádu, který pak dosáhl za Bernarda z Clairvaux (*1091) vážnosti a rozšíření (při jeho smrti měl řád na 350 klášterů).

1113 Z bratrstva sv. Jana, které se v Jeruzalému věnovalo nejprve péči o nemocné a pak také ozbrojenému boji proti nevěřícím, vznikl řád johanitů. Hlavním sídlem řádu se později stala Malta (1530-1798), podle níž se také nazývali maltézští rytíři.

1120 V údolí Prémontré u Laonu založil Norbert z Xanten (* kolem 1082, od 1115 kněz a potulný kazatel) kontemplativní asketický klášter. R. 1126 byli premonstráti potvrzeni Honoriem II. jako řád.

1119 Osm rytířů z Francie, mezi nimi Hugo z Payens, se spojilo k ochraně poutníků do Jeruzaléma. Podle jejich sídla na (domnělém) místě Jeruzalémského chrámu se jejich společenství označovalo jako řád templářů.

1123 1. lateránský koncil (9. ekumenický) vyžadoval např. dodržování Božího míru, zostřil zákaz simonie a zaručil křižákům plnomocné odpustky (odpuštění časných trestů za hříchy).

1139 2. lateránský koncil (10. ekumenický) prohlásil poté, co byli 1130 vzhledem k neshodě kardinálů zvoleni dva papežové Inocenc II. a Anaklet II., všechna svěcení a opatření Anakléta, který mezitím zemřel, za neplatná.

2. lateránský koncil (10. ekumenický) prohlásil poté, co byli 1130 vzhledem k neshodě kardinálů zvoleni dva papežové Inocenc II. a Anaklet II.

Ohledně celibátu stanovil 7. kánon koncilových rozhodnutí, že od nynějška jsou manželství kleriků (od podjáhnů) a mnichů neplatná (nejenom jako dosud nepovolená).

1139 Hrabství Porto, samostatné od 1094, se vyhlásilo za království (Alfons I.). K uznání Portugalska papežem došlo o 40 let později.

od 1140 Nástup katarů, především v jižní Francii.

1142 Umírá Abelard. Jeho vědecké metody se staly vzorem pro scholastiku.

Narodil se 1079 v Palais u Nantes. Po studiu teologie učil v Paříži dialektiku a teologii. Jeho láska k Heloise vzbudila odpor jejího strýce, pařížského kanovníka Fulberta, který svoji neteř přinutil ke vstupu do kláštera. Abélard se stal mnichem v Saint Denis.

1147-1149 Bernard z Clairvaux vyzývá po dobytí Edessy Seldžuky k nové křížové výpravě, která neměla úspěch.

1150 Založena pařížská universita.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama