Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Putování na cestě lidského ducha 6

18. září 2012 v 10:03 |  Seriály
Duše, která ve svém vývoji dosáhla takové zralosti, že její největší touhou je vědomé usilování o vstup do hrubohmotného světa, připravuje si tímto svým chtěním vždy přesně odpovídající místo ke zrození. To znamená, že převládající vlastnosti, či lépe řečeno předpoklady k nim, určují toto místo, neboť duše, která se teprve vyvinula v jemnohmotných zahradách od malého dítěte k mladistvému vzezření, a která přes svoji horečnou touhu chová vždy ještě jen předpoklady k vlastnostem a z našeho pohledu jeví se také úplně panensky čistou - jako bílý, téměř nepopsaný list.


Tato duše tedy ve svých předpokladech vlastností, skrze své toužebné přání inkarnovat se do hrubohmotného těla, vytváří si spojovací vlákno, vedoucí přesně k místu, jež se jeví k této inkarnaci jako nejlepší. Jedná se tím o konkrétní rodiče, žijící v daném prostředí hmotného světa, které se tak jeví jako odpovídající pro přijetí poprvé se inkarnující duše do hrubohmotnosti.

Úloha pozemských rodičů je v tomto směru nesmírně důležitou, neboť vnitřní stav rodičů, zejména pak matky, sehrává zcela zásadní roli při navazování vláken, vedoucích současně k utváření tělíčka, od prvního vývinu základních buněk až ke konečnému narození dítěte do tohoto světa. Mladistvá duše smí také částečně nahlížet dopředu na život svých rodičů a zejména těsně v období inkarnace, jež nastává zhruba v polovině těhotenství, smí se zdržovat v blízkosti matky, pokud je to pro ni lákavé.

Inkarnováním se nastává pak pro duši příprava ke zrození, a to tak, že je duše uvedena bytostnými silami do stavu polobdění, jakéhosi lehkého spánku, během jehož trvání bytostné síly vytváří mezitím z jemných kvarkových a předkvarkových vláken záhal duše, spojení s tělíčkem. Během tohoto spojování formuje se také zejména předkvarkové vyzařování těla, jež nazývají někteří jasnovidní lidé éterickým nebo také astrálním tělem. V případě kvarkového vyzařování vzniká pak známý aurický obal, jenž nese v sobě vyzařování, přemosťující záchvěvy duše k hrubohmotnému tělu.

Tyto obaly jsou nesmírně důležitými, neboť se vyvíjejí vždy o krok napřed, před vlastním růstem a formováním hrubohmotného buněčného tělíčka dítěte. Dá se také říci, že tyto obaly duše jsou jemnějšími předobrazy hmotného těla, z nichž právě vznikají všechna tělesná ovlivnění, projevující se ve hmotě jako působení DNA v buněčných procesech vyvíjejícího se tělíčka.

Tato spojování vznikají na úrovni všech orgánů těla a podporují tak vývoj hrubohmotného tělíčka dítěte, přesně tak, jak to odpovídá potřebám prožívání inkarnované duše. Je možné zde říci, že ono zmíněné první inkarnování duše je vždy provázeno téměř ideálními podmínkami, kdy i pozemské tělo je obdařeno těmi nejkrásnějšími možnými tvary a formami. To se také u následných inkarnacích často již neděje, neboť další formování bývá pak ovlivněno nutnostmi prožívání některých vlastností, v nichž duše potřebuje ještě dále uzrávat pro poznávání pravého smyslu svého bytí ve Stvoření. Nezřídka se také projevují ve formování vláken inkarnace mnohé z ne zcela dobrých a hezkých vlastností, jichž lidé na Zemi doposud rozmnožily bezpočetné množství.

Při první inkarnaci duše je však vždy vše nachystáno tak, že podmínky pro vývoj pozemského dítěte jsou ideálními a že vlastnosti duše smějí se bez rušivého ovlivnění rozvinout čistě samostatně až na samém prahu dospělosti. V této době se také cítí být duše nejlépe spojena s fyzickými vlastnostmi těla, neboť jak duševní, tak i hrubohmotné tělo nejlépe v tuto chvíli odráží shodnou zralost. Touha po rozletu v hrubohmotnosti je pak u takové duše ničím nezadržitelnou.

V dobách prvních inkarnování na Zemi se tak projevovaly právě duše mužského druhu, jež působí vždy více aktivněji. Ženské duše působily naopak jemněji, něžněji, a vynikaly především přirozeným studem, při jakémkoliv sebemenším odhalování těla. To vše je dáno čistotou prožívání těchto duší, poprvé inkarnovaných do hrubohmotného světa.

Čistota, dětskost a zejména spanilá krása, zasněnost, horoucí touha po vznešených ideálech, byly vždy průvodním jevem při probouzení se ve hmotnostech poprvé inkarnovaných duší.

Cit, který proniká k místům v oblasti srdce, byl ještě ničím nezatíženým, a také ve své nespoutanosti zdravě silným, toužícím po uplatnění. Tito mladí lidé tak vždy působili na své okolí, jako zářící pochodně pravého lidství, naplněné čistým úsilím po vznešených ideálech. Mnohé z těchto duší směly si pak udržet tyto ideály i v dalších inkarnacích, až nakonec dosáhly ve své zralosti možnosti vzestupu - zpět do zahrad jemnohmotna, v nichž se kdysi dávno zrodily. Tiše a s jímavými vzpomínkami prošly těmito místy a vznesly se výše k bytostné úrovni, v níž směly odložit ještě i svůj bytostný záhal, aby následně, jako úplně zralé a harmonicky se zachvívající duchovní bytosti, mohly stanout před zlatavými branami svého pravého domova, duchovního Ráje ve Stvoření.

Ještě jednou si zde připomeňme, že cestou jemnohmotných zahrad zrození duše, jež je popisována ve všech kapitolách, prošel každý z lidí, pobývající i dnes na Zemi, či také v některé z oblastí jemnohmotna, jež pozemšťané nazývají záhrobím. Každý z lidí má stejný počátek - stejně jako jeho bližní. Nikdo nebyl v tomto ochuzen, ukrácen, a pokud to tak on nyní nahlíží, pak příčina toho všeho tkví jedině v něm samotném.

Cesta ke Světlu je otevřená pro každého člověka! Avšak touto cestou musí projít člověk sám! Zákony Stvoření podmiňují dosažení Ráje pro člověka zralostí a míruplností, jež musí sám o sobě, jako duchovní bytost, plně rozvinout, nechat je v sobě rozhořet v silný, vznešený plamen ducha. Tato síla duchovního plamene, rozhořelé jiskry, o níž jsme hovořili v prvních kapitolách, je podmínkou pro vstup do duchovního domova, do Ráje.

Vše ostatní musí zůstat daleko vzdáleno těmto místům. Nečistota, zloba, nenávist, lenost, nezodpovědnost, to vše jsou vlastnosti, které musí duch svým plamenem vytěsnit od sebe a proměnit je v lásku, mír, pomoc a spoluzodpovědnost, aby mohl vystoupit vzhůru, ke Světlu.

A právě vědomí pravého původu člověka, poznání jeho cesty, která předcházela stavu nynější přítomnosti, může snad napomoci všem těm, kteří poctivě hledají smysl svého života na Zemi, i po odchodu z této Země.

© 2006, VOLÁNÍ, s.r.o.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama