Nosné duchovné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s dielom "Vo Svetle Pravdy", ktoré je vrcholom duchovného poznania na Zemi

Poslouchejte nové internetové rádio s hodnotným obsahem, jehož motto zní:
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!

Putování na cestě lidského ducha 4

2. září 2012 v 9:52 |  Seriály
Jak jsme hovořili v předchozích kapitolách, je jemnohmotná duše, která se probudila ke svému vědomí v nádherných jemnohmotných zahradách, ovlivňována bezprostředně mnoha záchvěvy, jež k ní, jako vzdálené volání, doléhají. Tu právě se tato volání postupně dotýkají i stále více vnitřních tužeb mladé duše, až probudí k životu ty z nejsilnějších. Tím započíná se odvíjet vlastní zrání duše. Duší zde nazýváme jemnohmotný záhal, jenž obaluje svým zářením svojí jemnohmotnou látkovostí ještě jemnější záhal bytostného druhu a dále pak v úplném základu samotné jádro, jež je čistě duchovního původu.


Tento vnější duševní záhal je přitom duchovní jiskrou v jemnohmotné úrovni, v tamnějších zahradách, vnímán zcela stejně skutečně, jako my zde na zemi vnímáme své hmotné tělo. Jedná se tedy o chtění a tužby, jež chovají si v sobě již dostatek síly k počátečnímu uskutečňování v jemnohmotnu. Musíme však vzít v potaz, že vše je zde v těchto místech podrobeno stavu úplné prvotní zralosti duševního záhalu, tedy teprve vlastnímu počátečnímu procitání duchovního nitra takové duše. Nejlépe je tak možné zdejší prožívání mladých duší připodobnit prvotním tužbám dítěte ve věku, který zde na zemi odpovídá prvnímu až třetímu roku od narození. Také výchovu a péči je nejlépe možné připodobnit místům dětských jeslí na zemi. Je zde však vše mnohonásobně krásnější, prodchnutější úplným stavem míruplnosti a něžné péče, kterou zde zaobstarávají ženské bytosti přenádherného vzezření jemných, mateřsky vyhlížejících rysů.

Tyto vychovatelky - mateřinky pečují o zde přebývající duše, které se učí prvním vjemům svého okolí. Zdejší krajiny a stavby jsou zcela pohádkového druhu. Přenádherná zlatavým světlem prosluněná místa jsou právě často navštěvovanými pečovatelkami a vychovatelkami, které vodí sebou mladičké, vyvíjející se, teprve dětsky vyhlížející duše na procházky a také ke hraní se zvířaty zde pobývajícími, která jsou vždy přítulná a s velkou ochotou si hrají s dětmi, teprve se obeznamujícími s jemnohmotnými světy, v nichž se započíná jejich cesta, nabízející počáteční zkušenosti; cesta, která nabízí nakonec až úplné dosažení zralosti ducha. A stejně tak, jako je to s pozemskými dětmi, úplně podobně i zde tyto duše rostou a vyvíjejí se, získávají si stále více své osobní rysy a vlastnosti, jež jsou však v tuto dobu vždy ještě jen čisté, nijak nezakalené. Není to tedy tak, jako tomu, žel, bývá často u pozemských dětí, které nezřídka již ve svém dětství projevují vlastnosti nehezkého druhu.

Také narozdíl od pozemského času zde přebývající dětské duše tráví tu čas, jenž je možné z našeho pohledu měřit na tisíciletí, desetitisíciletí a někdy až statisíciletí. Nikdo zde není násilně pobízen, aby se překotně vzdělával a vyvíjel se rychleji, než dovolují jeho možnosti a schopnosti. Zde nepanuje tlak pozemského měřítka času. Tak některé duše zrají v přirozenosti rychleji a stávají se tak dříve vyvinutějšími než jejich souputníci, a některé naopak zůstávají nazpět a ve svém vývojovém trvání v těchto zahradách mohou být delší období než ostatní duše. Nikdo však za to není kárán, ani mu není vyčítáno, že je nazpět, neboť v moudrosti Boží Vůle byla již od počátku duším vyměřena doba, která je plně dostačující pro to, aby i ty nejostýchavější a nejcitlivější duše směly se nakonec vyvinout do stupně, kdy i je zcela zákonitě zavolá prožívání v nejhrubších hmotnostech.

Tento stupeň pak nastává přesně v čase, který odpovídá pozemskému stavu dítěte v dospívání, tedy pozemsky viděno mezi pubertou a adolescencí. Duše, které dosáhly svojí zralostí tohoto stupně, jsou také i vzhledově podobné přibližně mladistvému vzezření pozemských dětí mezi 15 a 17 rokem. Veliké vlohy duševní síly jsou u nich těsně před rozpukem. Tyto duše také prožívají netušené nutkání a trvalé popouzení vyrazit ke hrubé hmotnosti vstříc novým změnám, novému prožívání.

Cítí, jako kdyby jim narůstala křídla odhodlání k velikým činům. Ona nádherná jemnohmotnost zdá se jim v té chvíli doslova jako zlatá klec, z níž chtějí se pohnout dále, vstříc dobrodružství.

Je samozřejmé, že nejsilněji toto vše prožívají duše, které se již od počátku vyformovaly do mladého mužského vzezření. Mladí rekové jsou úplně rozechvělými po velikém působení, v němž mohou dokázat, že i oni jsou stejně silní, stateční, oddaní a moudří, jako všechny bytosti a duchové, kteří se k nim po celou dobu jejich dosavadního vývoje v jemnohmotných zahradách přibližovali a učili je o bytí ve Stvoření.

A k tomuto procitávání všech sil jeví se pak v zákonitém vývoji lidského ducha právě ona zdejší hrubohmotnost jako nejvhodnější. Nabízí se svojí blahodárnou kyprostí k obhospodařování lidským duchem jako nejideálnější místo pro jeho další vývoj. Vyformované žensky jemnější duše jsou sice více zdrženlivější, ale přesto i ony jsou nakonec stále silněji taženy neviditelnými nitkami nutkání k rozhodnutí přiblížit se k vesmírům ve hrubé hmotě.

Těchto vesmírů, či jinak světových hrubohmotných částí, je sedm. Jsou to ony v bibli zmiňované světové obce. A podivno, přesně podle zákona stejnorodého druhu, je každá mladá duše oslovována vždy jen jednou z těchto obcí. Duše je pak přitahována k inkarnování na některou z hvězd v těchto obcích takovou silou, kterou můžeme přirovnat až k tahu vlákna podobného gumě. Toto přitahování je projevem zákona stejnorodosti, jenž tak přirozeně určuje druhovost směřování první inkarnace právě dozrálé mladé duše ke vstupu do pozemského záhalu těla. Tato druhovost je pak také rozhodující pro celý její další vývoj, neboť ona duše se touto první inkarnací svazuje četnými vlákny s celou světovou obcí, s veškerým životem zde přebývajícím, v němž má ve svém dalším vývoji dozrát, aby jednou směla se nakonec navrátit vzhůru, projít zahradami svého jemnohmotného probuzení, jež jsou ještě pro všechny duše jednotné, a pak, aby dále stoupala vzhůru, až do svého skutečného domova, duchovního Ráje v prvotním Stvoření.

Tímto rozhodnutím k prvnímu vtělení do hrubohmotné části určují si duše zcela zásadním způsobem svůj následný vývoj, z něhož se mají pak pozvednout jako již plně sebevědomé, duchovně vyzrálé bytosti, schopné žít harmonicky ve svém pravém domově, v nádherném, zářivém duchovním městě zlatých ulic, v Ráji.

© 2006, VOLÁNÍ, s.r.o.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rado Rado | 3. září 2012 v 10:21 | Reagovat

Abdrushin povedal ze vyraz svet sa nevztahuje len na nam viditelnu hrubohmotnost ale na cele neskorsie stvorenie. V tom pripade 7 svetovych obci je obsiahnutych v celom neskorsom stvoreni nie len v nam videlnej hrubej hrubohmotnosti. tak isto povedal ze v kazdej svetovej obci sa vyvoj udeje iba RAZ. Preto mi sedem vesmirov v hrubej hmotnosti nedava ziaden vyznam.

2 Coach Outlet Coach Outlet | E-mail | Web | 6. září 2012 v 5:38 | Reagovat

Incredibly cool! I assistance your view!

3 Coach Outlet Coach Outlet | E-mail | Web | 10. září 2012 v 18:47 | Reagovat

Incredibly inspiring article, Thank you !?!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama