Všetky nosné články tohto blogu obsahovo korešpondujú s knihou kníh a korunou duchovného poznania - veľkolepým dielom "Vo Svetle Pravdy"

Buďme svoji!

8. února 2012 v 10:23 |  Hlas Moravy
Mládež vrhající se na bohaté myšlenky cizí, snadno se v nich ztrácí a hladu svého a žízně přece neukojí. Jako někdy za velkého parna nedovedeme utišit žízně, čím více do sebe vody lejeme, tak i u nás mnozí mladší nedovedou se cizí bohatostí skutečně nasytit. Působí na ducha příliš mnohé a různé vlivy najednou; a protože na snadě je tak velký výběr, záhy vzniká nestálost, duch poletuje od myšlenky k myšlence, ze systému do systému - vzniká shon po novém, vzniká nervosní novotářství, myšlenku včerejší ubíjí myšlenka dnešní, ne proto, že by byla správnější, ale že je nová.


"Módnost" stává se jediným heslem (nelze ani říci regulativem, vodítkem), rodí se duchovní gourmauderie (mlsnost), hledající, co dává den ba minuta. Tato filosofie á la minuté (na honem) eoipso (už právě tím), je extrakt (tresť) povrchností, diletantism ve zlém a nejhorším slova smysle.

Tím zhoubným eklekticismem (nesoustavným vybíráním) ztrácíme svou osobnost, nenabýváme celkovosti a jednotnosti svých různých názorů, v osnovných otázkách životních upadáme v moc myšlenek cizích, i národně cizích.

Vím, že takové doznání dá se zneužít i od zpátečníků, ale proto nesmíme si tajit nebezpečí, jež se v silném působení cizích vlivů skrývá. Ovšem neběží mne tu v první řadě o vliv na jazyk, ale o vliv na celý charakter člověka - to je důležité. Nemíním však charakter ve smyslu národního a politického vlastenectví (mnozí eklektikové, ba přímo cizinci byli dobrými českými vlastenci), ale ve smyslu mravním a rozumovém.

Kdo pozorněji a se znalostí literatury cizí, zejména německé, prostuduje naší literaturu obrodní, postřehne snadno, jak nám eklekticism vždy škodil ve všem. Jestliže se eklekticism jeví v literatuře, bude se jevit i v životě - literatura je jen jedna část národního života. A eklekticism ten skutečně jeví se i v oboru politickém. Je i politický eklekticism. Ten eklekticism politický poznati netoliko v nesouladu politických programů, z cizích programů skládaných, viděti jej dále netoliko v jednotlivých řečích atp., ale poznati jej v jednání. Eklekticism v jednání jeví se v napodobování dnes toho, zítra onoho politického vzoru: dnes horuje se pro příklady Maďarů (utlačujících národy slovanské atd.), zítra rozohňujeme se příkladem Poláků; dnes naladěni jsme na hrrr! zítra na pozor! - zkrátka chaos v hlavě způsobuje křeče ve svalech.

Díváme-li se tudíž na naší historii a obrodní vývoj jako celek, žádajíce si především sami celosti, jednotnosti, určitosti a pevnosti, promyslíme-li si, jak zejména naše kulturní snažení souvisí s úsilím politickým a jak jedno působí na druhé, jedno druhé podmiňujíc, tu podporujíc, tu zase zdržujíc - vynasnažíme se, abychom se neztratili v jednotlivostech našeho národního života, budeme usilovat o to, abychom cizí poučení organicky připojovali k tomu, co máme svého domácího, a abychom vlivy cizí a domácí organicky v sobě zpracovali. Musíme, přejímajíce z ciziny, zároveň ustavičně pokračovat ve svém.

My všichni potřebujeme pro život a smrt více než sborník myšlenek spjatých v jedno papírem a obálkou - pro život a smrt člověk potřebuje přesvědčení celé, pevné, nezdolné. Směsice myšlenek sebe lepších a opravdovějších není přesvědčením...

Svými buďme, když postavíme se na tvrdou půdu svého přesvědčení, a když žíti a jednat budeme tímto přesvědčením.

Tento text byl převzat z knížky T. G. Masaryka "Naše nynější krise"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radosť Radosť | 11. února 2012 v 10:34 | Reagovat

Obroda...skutočná = http://www.abdrushin.sk/ Nič iné neprinesie obrodu, len stále to isté, Slovo od Boha!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama