Vo výsade myslieť sa skrýva povinnosť skúmať!

Člověče, bdi nad čistotou svého nitra! Bdi nad čistotou svých citů a myšlenek, neboť blíží se čas, kdy mocná ruka Pána zničí na zemi všechno nečisté. Člověče, bdi ze všech sil nad čistotou a ušlechtilostí svého nitra! To není jen dobrá rada. To je věc života, nebo smrti!

Co je smrt? A co nastává po momentu smrti?

Včera v 8:05 |  Smrť
Základem naší diskuse mohou být jen "smrtelně vážné" zprávy o lidech, kteří přežili vlastní smrt, o nichž se píše v seriózní lékařské literatuře. O tom, že tyto jevy existují, nemůže být vzhledem k četným zprávám pochyb; Moodymu a dalším vděčíme za to, že se tohoto důležitého úkolu ujali, a tak skoncovali s dalším tabu. Pro nás to znamená následující: seriózně doložené jevy bychom neměli popírat, ale interpretovat. Tato výzva platí i po druhé Moodyho knize ("Úvahy o životě po smrti"), která je v tomto ohledu ještě průkaznější: o čem vypovídají tyto jevy, o čem nevypovídají? Cesta k odpovědi na tyto otázky spočívá podle mého názoru v obezřetných myšlenkových krocích.
 


Podle skutků poznáte je

Čtvrtek v 8:10 |  Perly múdrosti
"Podle skutků poznáte je", zda jdou se Mnou, nebo proti Mně, zda jsou světlem, či temnotou. Otevři oči a s jistotou poznáš pravdu. Jdi do svého nitra a srdce ti napoví. Udělej si svůj vlastní úsudek a neposlouchej své okolí, protože když budeš naslouchat mnohému šeptání a pomluvám kolem, dostaneš se do takového zmatku, že nebudeš vědět, co je pravda a co ne, a ztratíš svou cestu. Každá duše může najít pravdu ve svém nitru, ale to znamená, že si k tomu musí najít čas. Musí myslet samostatně a najít svou vlastní cestu, a na to jsou mnozí pohodlní. Považují za mnohem jednodušší naslouchat a přikyvovat tomu, co říkají jiní, aniž by se ponořili do svého nitra. Ztiš se a poznáš pravdu; a pravda tě osvobodí.

Eileen Caddy

Napříč věky - 5.část

Středa v 8:01 |  Príbehy
Mezi horami. Verme se staral o prastarý již strom, vyrůstající hned vedle maličké lidské vesnice. Život zde byl pro lidi sice drsný, ale oni ho přijímali takový, jaký byl, a ani je nenapadlo toužit po něčem jiném. Jeden z prostých domků byl domovem muže a chlapce, otce a syna. Matku chlapec již neměl a ani si na ní nepamatoval. S otcem žili spokojeně, chlapec se pečlivě staral o kozy a každý den je vodil na pastvu, zatímco otec se staral o blaho vesničky, protože před několika lety ho ostatní zvolili za správce. Chlapec byl bystrý a miloval přírodu. Snažil se pronikat do jejích zákonitostí a poznávat je, ale nikdy ne na úkor svěřeného stádečka koz. S těmi měl ale práce velmi mnoho, častokrát se nějaké neposedné kůzle zatoulalo někam dál, a tak musel mít oči všude. Na sledování přírody neměl tedy mnoho času, ale nějakou chvilku si vždy našel. Navíc tito lidé, ze kterých pocházel, žili s přírodou spjati odjakživa a tam, kde by cizinec dlouho hloubal, přijímal chlapec čistě a prostě vše, co k němu přicházelo.

Neznáme fakty o Mesiášovi

Pondělí v 8:43 |  Kresťanstvo
Ježiš Kristus bol očakávaným Mesiášom. Jadrom jeho poslania však bolo prinesenie Slova Pravdy, pretože iba životom v súlade s týmto Slovom môže človek dospieť k spáse. Mesiáš však nemal zomrieť, ale mal byť židovským ľudom a jeho duchovnou elitou ako Mesiáš spoznaný a akceptovaný. Židovský národ mal prijať jeho učenie, žiť podľa neho a tak sa stať žiarivým vzorom národa, žijúceho podľa Zákonov Božích. Duchovný a následný pozemský vzostup by z neho urobil jeden z najpoprednejších národov sveta, ktorého príklad by s úctou a obdivom nasledovali aj ostatné národy.

Napříč věky - 4.část

Neděle v 8:59 |  Príbehy
Archandělův pád. Přišel čas, kdy i sám Lucifer seznal, že Vůle Boží je a zůstane jiná než jeho. Ve své pýše se ale odmítal sklonit! Vždyť to byl přece on, kdo toho ve hmotnostech Pozdějšího Stvoření tolik dokázal! Začal stoupat vzhůru Stvořením, aby z jakéhosi svého úmyslu vstoupil do Božské říše bytostné. Prolétl duchovní sférou, pak čistě duchovní sférou, až nakonec vstoupil do bytostného meziprostoru mezi Stvořením a říší Boží. Procházel tudy již mnohokráte předtím, ale nyní se mu zde dostalo nečekaného překvapení. Poznal totiž, že se již do svého domova nemůže navrátit. Jeho bytost byla již příliš zahalena temnotou jeho nemilosrdného konání ve Stvoření, a stal se tak nestejnorodým s čistotou Božské sféry.

Ke Světlu vede jen jediná cesta!

25. října 2014 v 8:03 |  Vo Svetle Pravdy
Jest nesprávné říkat, že mnohé cesty vedou ke Světlu. Tam vede jen jediná, která spočívá v bezpodmínečném plnění Boží vúle. Žádná jiná.

ABDRUSHIN

Prázdnota bytí

24. října 2014 v 8:57 |  Duchovno
Člověk, který očekává nejprve sled událostí ve vnějším světě, aby došel k závěru, že přichází období ohlašované dávnými proroky jako čas "velikých proměn na Zemi", takový člověk se podobá slepci, jenž podmiňuje svoji vlastní vnitřní změnu tím, že nejprve musí jemu samému být Stvořitelem násilím otevřen zrak, aby uvěřil tomu, že nadešel čas vážného zaobírání se v životě něčím jiným než dosavadními zažitými starostmi a radostmi.

Napříč věky - 3.část

22. října 2014 v 8:51 |  Príbehy
Konec třetího věku. Po příchodu na Zemi předali Vermovi lesní elfové odrostlý semenáček zdravého dubu. Pečlivě a se svou velikou moudrostí se o něj staral, a během sta let jeho strom vyrostl v překrásný statný dub, nejkrásnější v celém okolí. Pro bytostné v okolí byla přítomnost prastarého a moudrého Verma pravým požehnáním a kraj vzkvétal více než kdy předtím. Po nějakém čase se zde usídlila skupina velmi vyvinutých zvířat, chodících téměř vzpřímeně. Připomínala velmi opice, ale přesto jimi již nebyla. Verme cítil, že je s nimi nějakým způsobem spjat jeho pobyt na Zemi. Nijak po tom ale nepátral, až přijde čas, pak jistě pozná vše, co je potřeba.

Boj dobra so zlom

20. října 2014 v 10:35 |  Duchovno
Dobro a zlo! Na ktorú stranu sa prikloniť? Každý z nás pozná bez zaváhania ihneď správnu odpoveď. A predsa väčšinu ľudí akosi stále viac priťahuje to zlé. Ak nie priamo tým, že by sa oni sami vydali na cesty zla, tak určite nepriamo tým, že sa dostatočne vážne, silne a intenzívne neusilujú k dobru. Že v tomto smere zostávajú vlažnými.

Nebezpečná výprava

19. října 2014 v 8:07 |  Príbehy
V jednom statku na horách v krásné čisté přírodě bydlely se svými rodiči dvě děti. Marek a Vendulka. Marek byl starší a chodil již do šesté třídy. Vendulka byla ještě s maminkou doma a ráda jí se vším pomáhala. Pobývala většinu dne venku. Svým citem naslouchala hlasům přírody a mohla vnímat a prožívat i to, co je mnohým lidem skryto. Marek docházel do školy dolů do města. Chodil do třídy s kluky, se kterými prováděl různé lumpárny. Maminka dětem často říkala o dvou hláscích, které jim šeptají. Jeden hlásek pochází z rozumu. Radí nám často to, co je výhodné pouze pro nás a neptá se, zda je to správné či nikoli. Druhý hlásek pramení z čistého citu. Nasloucháme-li mu, jednáme vždy správně a k radosti všech. Maminka bývala často smutná, když viděla, že Marek naslouchá častěji tomu hlásku, který mu neradí dobře. Od té doby, co začal chodit do školy ve městě, se to ještě zhoršilo. Ještě že jí Vendulka dělá samou radost.

Napříč věky - 2.část

17. října 2014 v 8:05 |  Príbehy
První věk. Když přišel vhodný čas, přišla s ním i veliká změna, kdy byla rostlinstvem zazeleněna již dostatečná plocha. Z moře, v jehož hlubinách již dlouhou dobu bujel nejen rostlinný, ale i živočišný život, začalo pod vedením svých bytostných průvodců pronikat na souš stále více druhů dříve jen vodního hmyzu, členovců a dalších bezobratlých. Již dříve sice vodní živočichové navštěvovali z různých důvodů souš, ale to byl jen vývojový předstupeň, a vždy se pak vraceli do vody, která byla jejich domovem. Nyní to ale bylo jiné. Živočichové se sice zprvu stále drželi poblíže vody, kam se čas od času vraceli, ale jak se jejich hmotné schrány měnily a přizpůsobovaly, začali pronikat stále dále na souš, až se stali na vodním prostředí zcela nezávislými.

Všetko so všetkým súvisí...

16. října 2014 v 8:26 |  Perly múdrosti
Každý pozná efekt domino, keď sa kinetická energia udelená jednej tehličke prenáša postupne na ďalšie, až po tú poslednú. Takým istým spôsobom mávnutie krídel motýľa niekde v Brazílii môže vyvolať búrku v Malajzii. Málokto však chápe, že na tom istom princípe pracuje aj ľudská spoločnosť. Želať si porážku jedného znamená udeliť práve tú kinetickú energiu a spustiť efekt domina. Rozpad veľmoci, jedno či Ruska alebo USA, by mal rovnaký efekt a stabilizácia planéty by trvala možno niekoľko generácií. Politika, ktorej chýba toto vedomie, je hazard. Žiaľ, v súčasnosti sú pri moci vo väčšine štátov práve takíto hazardéri. Ale sú tam preto, lebo sa podarilo vnútiť ľuďom chaos ako princíp slobody.

Teodor Križka

Napříč věky - 1.část

15. října 2014 v 8:02 |  Príbehy
Na počátku všeho bylo Slovo. Ze Slova vytrysklo Světlo a zahnalo tmu. Ze Světla povstalo překrásné prvotní Stvoření.

Najskôr hodnoty, potom chlieb!

13. října 2014 v 9:49 |  Duchovno
Keď sa im hovorí o tom, že úsilie každého človeka by malo byť trvalo zamerané k dosahovaniu a realizovaniu tých najvyšších duchovných a morálnych hodnôt. Popudzuje ich to nie preto, že by snáď boli celkom zlí ale preto, lebo ich život príliš bije. Lebo sú nútení každodenne bojovať takmer o holé prežitie a vo svojich starostiach, vo svojom pracovnom nasadení a existenčnom strachu nemajú čas ani chuť zapodievať sa podobnými "hlúposťami".

Prekliatie rozumu

12. října 2014 v 8:14 |  Perly múdrosti
Viera, Láska a Nádej nemávajú problémy. Problémy im vyrába rozum, ktorý sa usiluje odabstrahovať od nich, uzavrieť sa sám v sebe ako vo veži zo slonoviny a ktorý ťahá do svojej vežičky aj Boha. Podobá sa na blázna, ktorý sa usiluje prevliecť ťavu uchom ihly... Tomuto pokušeniu, či skôr modernej chorobe, podlieha stále viac ľudí, vrátane tých, ktorí by mali vyučovať Evanjelium Lásky, Viery a Nádeje, a nie akési evanjelium rozumu. Úporne sa usilujú pomeriť upadajúci svet s vierou, akoby sa dalo pomeriť obilie s kúkoľom. Namiesto pestovania čností ohýbajú citáty zo Svätého písma ako právnici paragrafy - nie aby človeka pozdvihli k Bohu, ale aby nútili Boha zostúpiť na zem.

Teodor Križka

Proč jen je ta stěna mezi světy tak neprůhledná?

11. října 2014 v 8:12 |  Kresťanstvo
První díl "Podstaty křesťanství" (1841) "Pravá antropologická podstata náboženství" přímo vrcholí v 19. kapitole: "Křesťanské nebe čili osobní nesmrtelnost". Tuto kapitolu Feuerbach koncipuje podle Hegelova vzoru v návaznosti na kapitolu předcházející, která pojednává o křesťanském významu svobodného celibátu a mnišství. Asketický život bez manželství je pro křesťany pravou cestou, jak dosáhnout nebeského života ve věčnosti; vždyť nebe není nic jiného než nadpřirozený, zjevně bezpohlavní, absolutně subjektivní život.

Pouť za jitřní hvězdou - 4.část

9. října 2014 v 8:09 |  Príbehy
Dlouho jsem stál na místě a doprožíval vše, co mi bylo ukázáno. Poté jsem klesl na kolena a vroucně děkoval Stvořiteli za tuto milost. Nyní již vím, kde jsem, odkud jsem a kam se opět musím vrátit.

Netradičný pohľad na zdravie a chorobu

7. října 2014 v 9:47 |  Zdravie
Jedného letného dňa som sa prechádzal po meste plnom ľudí v modrých tričkách. Pripravovali sa na štart "Behu pre život". A tento pohľad na množstvo ľudí, ktorí sa rozhodli niečo urobiť pre svoje zdravie vo mne vyvolal sériu nezvyčajných asociácií. Veľmi nevšedných, ba až poburujúcich asociácií pre všetkých, ktorí sa pozerajú na život iba z čisto hmotného hľadiska, avšak celkom logických a pochopiteľných pre každého, kto dokáže vnímať realitu z hľadiska duchovného.

Věříte v posmrtný život?

5. října 2014 v 8:19
Pokud se zeptáte takto bez okolků, je možné, že dostanete do úzkých i leckterého teologa. Jedná se totiž o otázku, která, ačkoli provází lidstvo od samého počátku, nyní poněkud vyšla z módy. Věčný život? Co s ním v době neustálého pokroku, v časech, kdy životní standard stoupá a život je čím dál kvalitnější?

Pouť za jitřní hvězdou - 3.část

3. října 2014 v 8:17 |  Príbehy
Nijak mne to ale netrápilo, neboť to, na co jsem přišel, mne naplňovalo, a toužil jsem se o tom podělit s ostatními lidmi. Chodil jsem od kostela ke kostelu, k různým svatostánkům, lhostejno ke kterému náboženství patřily, ale všude jsem se setkával jen s tou samou strnulostí, se lpěním na naučených tradicích, prováděných bez vnitřního prožití a s nepochopením. Jak to, že jsem to před tím neviděl? Začal jsem o tom tedy říkat lidem přímo v ulicích města a posluchači se vždy našli. Mnozí sice jen nechápavě kroutili hlavou, ale našli se mezi nimi i tací, kteří se nad mými slovy alespoň zamysleli a některým dokonce zasvítily oči.


Kam dál

Reklama, objavujúca sa na tomto blogu je súčasťou domény blog.cz. Jej obsah, ktorý neraz protirečí obsahu článkov, zverejňovaných na tejto stránke sa nedá nijakým spôsobom ovplyvniť.